Snili jsme o životě

Každý den spáchají v samotném Finsku sebevraždu dva lidé. Sebevražda ročně zasáhne tisíce lidí. Dokumentární film „Jednou jsem snil o životě“ se na sebevraždu dívá zblízka. Je to zpráva o osobním vztahu k sebevraždě, ale také zkoumá sebevraždu jako sociální fenomén: motivy, varovné signály a důsledky. Film sleduje cestu mladého muže, animované postavy založené na skutečné osobě, na jeho cestě k sebevraždě. Cestu popisují lidé, kteří se se sebevraždou setkali – rodiče, kteří ztratili dítě, mladí dospělí, kteří o sebevraždě uvažovali nebo se o ni dokonce pokusili. Spojením těchto zkušeností vzniká koláž našeho vnímání sebevraždy. Vyprávějí o tom, jak se lidé vyrovnávají s minulostí a nacházejí důvod jít dál. Záměrem není sebevraždu romantizovat ani soudit. Povzbuzuje lidi, aby mluvili o bolestivých a obtížných zkušenostech, a připomíná nám, jak důležité je být vyslyšen.