Mein Sohn Helen

Je to. Můj. Syn? Ať už si Tobias Wilke klade tuto otázku jakkoli často, vždy existuje jen jedna odpověď: Ano! Tobias nevěří vlastním očím, když přijede na letiště vyzvednout svého sedmnáctiletého syna Finna – a dozví se, že si Finn nyní říká Helen a nosí dívčí oblečení. Finn/Helen prozrazuje, že vždycky byla dívkou a že svůj roční pobyt v San Franciscu využila k tomu, aby si otestovala "běžný život". To vyžaduje zákon u každého, kdo se připravuje na operaci změny pohlaví, kterou podstoupí po dosažení plnoletosti. Reakce Heleniných přátel, známých a spolužáků pokrývají celou škálu od posměchu po solidaritu. Zejména Helenin otec, známý šéfkuchař, se jen těžko smiřuje se situací, které nerozumí. Helen ale téměř vždy najde ta správná slova – a humor –, aby vyvážila nevědomost a posměšky svého okolí. Je to začátek dlouhé a klikaté cesty k sexuální identitě, o které je přesvědčena, že je její.