martin-mickey-stusak
36 611 bodů •
10
Nikdy se nevzdat, bylo vždy motivací k úspěchu. A že na tom něco je, vypráví i tento snímek, jehož příběh byl sepsán na základě skutečné události zachycené ve stejnojmenné knize napsané Williamem Kamkwamba a novinářem Bryanem Mealerem, o čemž nás tradičně přesvědčí dobové fotografie skutečných jedinců na konci snímku. Afrika, chudá vesnice a v ní obyvatelé se závislostí na zemědělství. A tak nějak si vystačí, ale jen do té doby, dokud nepřijde katastrofální sucho. Snímek poukazuje na tamní život, o kterém se nám nejen ani nesní, ale ani si neumíme představit. Hlavní postavou je chlapec, který se v nějaké knížce dočte o větrné turbíně a dostane nápad, jak zavlažit pole. A jak už to tak bývá, cesta ke splnění snu bude hodně trnitá. A tak snímek vypráví příběh o tom, jak chlapec překonává překážky ve snaze něco udělat pro dobro všech. A je to velice silný příběh. Celý film má na svědomí Chiwetel Ejiofor, který napsal scénář, sám si ho natočil a zahrál si otce onoho chlapce. Ve výsledku je vidět, že moc dobře věděl, co dělá. Poukazuje se tu nejen na otázku klimatu, ale i na rostoucí industrializaci ve spojení s chudobou a nedostatečným vzděláním. Daná psychologie člověka je jednorozměrná. Se suchem přichází hlad. Jenomže ten se neobjevuje jako důsledek komplexních, ekonomických, sociálních a ekologických souvislostí, ale v důsledku přirozených klimatických jevů, které jsou částečně způsobené nedbalostí a chamtivostí. Tento film má hodně co do sebe, a byť se někomu může zdát, že v Africe je něco takového už po léta normální, jako varování může posloužit dobře.
