Recenze seriálu Papírový dům

84%

Komentáře a recenze 27

Dle počtu bodů
Hanzo Bureshi
Hanzo Bureshi
3 059 bodů
8
Počkal jsem si až vyjde poslední pátá série, abych se do toho mohl ponořit naplno od začátku do konce. První dvě řady jsou opravdu o dokonalé loupeži, která se vydaří i když má pár much. Poté přijde velký zlom, ve kterém se seriál změní v akční bombu, která se nemusí líbit každému. Ten seriál má svých několik much, ale přesto jsem se bavil celou dobu. Všechny postavy byly v něčem zajímavé a hlavně ty profesorovy naplánované loupeže byly super. I konec se velice povedl a to se u takových seriálů poslední dobou moc nedaří. Dávám 75%.
Flyer.Nick
2 520 bodů
8
První řada odsýpá, plán klape a i když tam mají spoustu berliček kdy to vyjde spíš omylem/náhodou/se štěstím tak je to parádní podívaná. Druhá řada je na tom hůř, už se to moc táhne a z plánu zbyly jen trosky. Některé postavy jsou celkově k ničemu a nudné, nejvíc hlavní Tokyo. Ale Berlín a Profesor to táhnou jak parní lokomotivy, bez těch dvou by byl seriál sotva poloviční. Třetí a čtvrtá řada už je jen takové bohatší, arogantnější a namyšlenější dvojče těch prvních, i tak jim ale musíte fandit... A dál se ještě uvidí.
Edward
Edward
2 487 bodů
8
8/10
MirekCS
MirekCS
2 398 bodů
10
Naprosto geniální, špičkové provedení i zpracování každého dílů i série, jednoduše naprostá paráda i výběr herců se neskutečné povedl, jak už jsem psal výše, jednoduše naprostá paráda.
samosato
samosato
1 959 bodů
8
7.5/10
Myslivir
Myslivir
1 818 bodů
6
Snad každý někdy ve svém životě, byť třeba jen na nepatrný okamžik, zauvažoval nad tím, že by vykradl banku. Takové přepadení by ovšem zcela jistě vyžadovalo plán s klíčovou vlastností – konzistencí. A právě ta tomuto seriálu žalostně a bolestivě chybí, což se nejvíce projevilo po druhé sérii. Zbývající tři řady totiž působí jako laciné natažení něčeho, co mělo dávno skončit. Jako kousek másla namazaný na příliš velký krajíc nebo vyžvýkaná žvýkačka. A to vše téměř oproštěno od jakékoliv logiky či uvěřitelnosti příběhu s pouze malými záblesky kvalit prvních dvou obsahově ucelených sérií, které však také vykazují problematické symptomy později mutující v zabijácký virus přehnané dramatizace. Přitom začátek celého Papírového domu skutečně není vůbec špatný. Nadmíru dobře ustavuje postavy a jejich vlastnosti a některé dialogové výměny a přestřelky opravdu nesou patřičnou hloubku. Vztah výbušného Denvera s jeho klidným a vyrovnaným otcem Moskvou tvoří super paralely ke vztahu Ria a Tokio a duo Nairobi a „medvídkový“ Helsinky je radost sledovat. Berlín je ale o něco problémovější (byť stále funkční), jelikož byl od samého začátku napsán jako účelově vyšinutá postava, jež se svojí nepředvídatelností stává předvídatelná (někdy ohryzuje i to debilní “padouchovské” jablko). Jeho role v seriálu je jasná: má za cíl vytvářet a současně usměrňovat bouře emocí mezi dalšími postavami. To nevyhnutelně vede k vyhroceným situacím, kdy postavy jednají v rozporu s atmosférou celé situace – loupeže s rukojmími – a naprosto nelogicky. Někdy to vřelo tak moc, až jsem si říkal, že Profesor se asi zapomněl zmínit, aby puškami mířili na rukojmí a ne na sebe navzájem. Profesorovi obecně seriál buduje jakýsi kult osobnosti, a přitom jeho plán s tiskárnou cenin ve spoustě případech stojí na řetězci náhod a neuvěřitelné dávce štěstí. Navíc se hlavně kvůli Tokio začne plán rozpadat, čímž se její postava později vyznačovala nejvíce: prostě nebyla schopná držet se daných instrukcí, a i když se ohání “nemůžeš celou akci zkazit ostatním, kteří by kvůli tomu trpěli taky”, je zpravidla první, kdo udělá nějaký fuck up. To má společné s Arturem Románem, jehož obdobně neoblomná stupidita dělá z dějových linek s rukojmími docela uhozenou záležitost. Jasně, chápu, že poselství seriálu spočívá v lidskosti postav a jejich chybách a v tom, že nic (hlavně pak život samotný) nejde přesně podle plánu. Ale co je moc, to je moc. A tím myslím poslední tři série. Výjimečně seriál sice stále zvládá zdařile rozvádět vypjaté situace, ale způsob, jímž se do nich dostává, je zkrátka bolest. Ačkoliv možná došlo k nárůstu produkčních hodnot a zachování skvělého soundtracku, téměř všechny ostatní kvality vzaly za své. Netflix zdá se chtěl více dramatu a akce, a tak se dal do pohybu “plán” s vyloupením národní banky, jenž je ovšem děravý jako Windows Defender a způsobem provedení připomíná heisty z GTAčka - odpálit a zdemolovat, co se dá, a střílet po všem, co se hýbe. A to akční scény nikdy nebyly (a ani být neměly) pointou seriálu, což mu kvůli jejich četnému výskytu a chabé technické stránce podkopává nohy. Celé to pak pohřbívá naprosto kolosální pitomost a absence logiky: Palermo je jen laciná a svým chováním extrémistická varianta Berlína, který ale v seriálu zůstal formou flashbacků (pravděpodobně kvůli rozpoznatelnosti značky - stejně jako hobiti v Prstenech moci); další dvě nové postavy nejsou málem ani představeny; všichni předchozí členové party měli být celosvětově hledaní a identifikovaní (přesto je bezpečností složky před přepadením nepoznají ani tváří tvář); zástupci policie jsou až na výjimky zcela dehumanizováni, což jen utužuje nudnou morální černobílost; zásahové jednotky připomínají cirkus; pumpa z ropné plošiny byla do banky patrně teleportována a Tokio je z nějakého důvodu vypravěč toho všeho , i když u spousty událostí fyzicky nemohla být. ___ Je to škoda. Příběh jako celek a dokonce i jeho úplný závěr skutečně stojí za za zhlédnutí. Zbytek (čili většina) už ale ne. Zatracenej Netflix a jejich ždímání značek v honbě za penězma. Co zprasí příště?
Marchikt
Marchikt
1 717 bodů
8
Španělská vykrádačka s názvem La casa de papel či Papírový dům či Money heist. Práce s charakterem hlavních hrdinů a dynamika mezi nimi je hlavním hnacím prvkem seriálu (zejména prvních dvou sérií). S postavami se dá velmi dobře soucítit a chápat jejich rozhodnutí. Faktem však zůstává, že s přibývajícím počtem sérií se postavy častěji a častěji chovají nepochopitelně, naprosto mimo svůj charakter. Seriál také dost často sází na cliffhanger na konci epizody, což by mi zas tolik nevadilo, kdyby to nebylo téměř v každém dílu. Fuck up momentů je v seriálu opravdu hodně, je jich tolik, že už to prostě někdy nelze brát jako genialitu profesorova plánu, ale spíš o dobrou scénáristickou náhodu. Papírový dům není nejlepším, nejchytřejším ani nejoriginálnějším seriálem svého žánru, ale je jedním z nejpopulárnějších. Toho si je seriál vědom a využívá to ve svůj prospěch. 8/10....původní dvě série jsou nejlepší, následně jde o sestupnou tendenci (tzn. pátá série nejhorší).
Enon
Enon
1 096 bodů
10
Jeden z nejvydařenějších seriálů
Fargotroniac
Fargotroniac
305 bodů
10
Papírový dům považuji za hodně povedený seriál. Už od prvního dílu dokáže skvěle zaujmout a divák se těší na pokračování v dalším dílu.
mirek5184
126 bodů
9.5
Tak jsem dokoukal první sérii. Musím říct že jedním dechem. Dlouho jsem se takto nepobavil, mám úplně strach se podívat na druhou sérii. Za mě brilantní počin, který nemá obdoby. Přál bych si více takovýchto seriálů. Zajímalo by mě jak dlouho to tvůrci připravovali, protože seriál je opravdu vymyšlený do posledního detailu