Nina nabízí fantastické herecké výkony (s výhradou níže), sugestivní "unavenou" atmosféru a pomalu plynoucí děj, jehož pointa je víceméně neodvratná. To vše s velmi omezeným rozpočtem, který tvůrci rozumně "obcházejí", vědomi si svých finančních možností. Takže to (přes pomalé tempo) celé docela rychle uteče (a je velmi dobře, že film má pod 90 minut).
Nina je najlepší film, aký u nás za posledné obdobie vznikol, funguje vo všetkých zložkách, počnúc scenárom, končiac zvolenou estetikou, hereckými výkonmi a hudbou. Je atmosférický, napínavý, emocionálne silný a prekonáva aj umelecky vyvážené slovenské drámy Eva Nová a Piata loď.
Záver je výborne vygradovaný a skutočne hodný potlesku. Na druhej strane sa však Nina stále pohybuje v mantineloch niektorých skonvencionalizovaných postupov a preto ju považujem skôr za nadpriemernú psychologickú drámu, akých sa dá na festivaloch, každý rok, nájsť hneď niekoľko.
Přesto, že je Nina dějově jednoduchý snímek s několika výraznými výtvarnými momenty, jeho atmosféra na vás padne jako deka. Oceňuji jeho závěr bez zbytečných tanečků, který je jasným a koncentrovaným poselstvím.
Nina není jako Střídavá péče, byť podobnosti bychom mezi těmito dvěma především tedy festivalovými díly našli. Nina – ač vlastně stejně mladá, jako tamten klučina Julien, si už dokáže spočítat, že když se k sobě dva rozhádaní lidé chovají tímto způsobem, může je sjednotit pouze nějaká výjimečná událost.
Čeho si však všimnete okamžitě, je dabing. Nechápu, proč je u slovenského snímku vůbec potřeba, jeho robotičnost však dost kazí dojem a výkony všech zúčastněných kvůli němu působí o poznání prkenněji. Nejlépe z toho vyšla samotná představitelka Niny Bibiana Nováková, z jejíhož příjemně civilního výkonu je cítit talent.
Nina mohla být nadějným snímek, ale někde se něco pokazilo a nevyšlo, tak jak mělo a vzniklo tohle. Nejde o nějak výrazně špatný film, ale zkrátka vůbec nenadchne a nic si z něj neodneseme. Příběh je zajímavý, ale postrádá spád a něco navíc, co by ho učinilo více atraktivním a zajímavým.
