Vítejte ve světě, kde se kromě lidí pohybují i ghúlové, pojídací lidské maso. Život mladíka Kaneki se od základu změní, když se on sám stane obětí útoku ženského ghúla. Po nehodě, která útočnici usmrtí, se Keneki stane nečekaným živým experimentem - aby přežil, je mu transplantováno několik jejích orgánů, díky čemuž se stane napůl člověk a napůl ghúlem.
Tokyo Ghoul není seriál, který by mi předvedl velký a vychytralý příběh, ale dokáže pobavit pořádnou akcí. První řada mi nabídla docela slušný opening, docela zajímavou hlavní postavu a celkově i zbytek týmu a jejich přátelské/rodinné pouto. Když došlo na akci, tak ta byla neskutečná a když do toho hrála hudba od Jutaki Jamadiho, tak to byl ten správný randál, Auferstehung je tak úžasná skladba! Finální bitva byla top a vývoj postavy byl neskutečný, jenomže poté přišla druhá řada. Druhá řada mi nabídla velice špatný opening, který mi přišel tuplem mimo, protože i když se jednalo o přímé pokračování finále, tak proč se tam najednou objevilo X nových postav, které neznám? Buď se nic nekonalo nebo se jednal o chaos, ale epizoda (終雨) byla opravdu bombastická. Další seriál s podtitulem Re asi vynechám, abych si to více nezhoršil.
První série mě nedokázala přímo zaháčkovat, ale byla fajn a byl jsem připravený tomu věnovat víc času. Ale sotva v polovině druhé mi bylo naprosto jedno co se děje a proč někdo dělá to, co dělá. Možná to někdy zkusím znovu, ale teď jsem se u toho nakonec fakt jen nudil.