Zajímavosti 7
- Adolf Hitler neměl zájem o zázračné zbraně, protože si myslel, že Německo vyhraje válku s konvenčními zbraněmi dříve, než budou připraveny. Teprve když Německo muselo přejít do defenzivy, v důsledku sovětského protiútoku a vstupu Spojených států do války na straně Británie, začal Hitler projektům zázračných zbraní, jako byla A-bomba (1942) a V2 (1944), poskytovat finanční prostředky, které jim byly dlouho odpírány. Bylo to tak, že konvenční "špinavá bomba", mnohem slabší než ty svržené na Japonsko, byla naplánována na rok 1946. Porážka Británie a pokračující neutralita Spojených států popírají právě ty faktory, které zajistily financování německého programu A-bomby.
- Děj je přirovnáván k filmu Kevina Brownlowa "Stalo se to tady" (1964) o obsazení Anglie Němci, který se natáčel na Trafalgarském náměstí.
- Ve skutečnosti to byli dva židovští vědci uprchlíci ve Velké Británii, kteří učinili klíčový objev. Frischovo-Peierlsovo memorandum z března 1940 odhalilo, že jadernou zbraň lze vyrobit z přibližně jednoho kilogramu materiálu, nikoliv z několika tun, jak se tehdy většina lidí domnívala. Ani jeden z [vědců] není zmíněn, ale kolující dokumenty by mohly být rozpracováním jejich práce.
- Pro německou televizi bylo původních 5 dílů sestříháno do 6 epizod.
- Seriál provázely problémy s kvalitou zvuku a diváci si stěžovali, že dialogy nejsou slyšet.
- Koncem 70. let 20. století byly výtisky knihy Lena Deightona opatřeny nálepkou "Brzy se dočkáme velkofilmu". V roce 1978 jej slavný producent exploatačních filmů Harry Alan Towers připravoval jako britsko-kanadskou koprodukci, v níž měli hrát James Mason, Ralph Richardson, Kate Nelliganová a Rod Steiger, ale financování na poslední chvíli zkrachovalo.
- Ve skutečnosti byl britský program atomových zbraní jedním z několika vědeckých projektů, které byly po vstupu do války převedeny na USA. Historici se domnívají, že to byla spíše britská práce než slavný dopis Alberta Einsteina z Long Islandu, který způsobil obrovské investice do projektu Manhattan.