Anabáze

Českoslovenští legionáři v roce 1918 ovládli transsibiřskou magistrálu. Jejich hrdinství tehdy obdivoval celý svět.
Osudy legionářů jsou filmařsky téměř nepopsaný list. Už sám tento fakt láká. Režisér Petr Nikolaev se navíc o historická témata zajímá dlouhodobě a reflektuje je i ve své filmařské práci. A protože jeho dědeček byl legionářem (byť ne v Rusku), přišlo s blížícím se stým výročím bitvy u Zborova téma na stůl takřka samo. „Je nepochopitelné, že kolem legií je u nás tak hluboké mlhavo, ne-li přímo temno. Přitom se jedná o možná nejzajímavější a nejzářivější kapitolu našich novodobých dějin. Dnes máme profesionální armádu, ale kdyby došlo na lámání chleba, kolik dnešních mužů by vzalo do ruky zbraň a šlo odvážně a odhodlaně bránit svou zemi? Film sám to sice změnit nemůže, ale může něco důležitého ukázat," myslí si Nikolaev. Až na jediný, době poplatný pokus, zatím žádný český filmař nenatočil bez servítek fascinující příběh, v němž tisíce kilometrů transsibiřské magistrály ovládalo pár desítek tisíc Čechů a Slováků, kteří se jako jediní vzepřeli bolševikům, střežili zlatý carský poklad, uchvátili Ameriku a i díky nim mohl Tomáš Garrigue Masaryk při rozdávání karet pro nové uspořádání poválečné Evropy získat u amerického prezidenta podporu pro vznik Československa. Amerika sledovala sibiřskou anabázi československých legionářů se zatajeným dechem takřka v přímém přenosu, nejvýznamnější deníky do oblasti vyslaly své zpravodaje. Každý týden přinášely Američanům noviny zprávy z dění na Sibiři, nejvlivnější světoví politici včetně amerického prezidenta Wilsona nešetřili na adresu našich legionářů slovy obdivu a respektu.

V Česku je fascinující příběh československých legií v Rusku, včetně jejich pouti kolem celého světa domů, zahalen takřka neprodyšnou mlhou. Masarykovská republika legionáře sice vynesla na piedestal, přesto mnozí skončili jako ztracenci ve vlastní zemi. Hitler a po něm i Gottwald a jeho následovníci je pak srazili k zemi docela. Těm, co přežili, přichystali mocní namísto úcty a vděčnosti život v zapomnění a opovržení.

Ani čtvrt století po pádu komunistického režimu se mlha příliš nezvedla. Chceme to změnit a přinést českému i zahraničnímu publiku neuvěřitelné příběhy odvahy, rozhodnosti a lidskosti, přitom schopnosti nekompromisně v zájmu přežití všech spravovat svěřené nebo dobyté území. Chceme ukázat osudy a odvahu našich vojáků v nepředstavitelně obtížných okolnostech, v nichž se tříbily i lámaly charaktery, i vliv československých legií na tehdejší světové a evropské dění. A nejsme sami, kdo si myslí, že je to potřeba. (Česká televize)