Jako mnoho jiných někdejších evropských kolonií, byla i čtvrtá nejlidnatější země na světě – Indonésie – předmětem sporů, válek, politických a mocenských přetahovaných. Téměř čtvrtmiliardový národ byl ale patrně nejtěžší zkoušce vystaven v polovině šedesátých let, a vyvraždění milionu lidí neměla na svědomí žádná cizí vojska, ale domácí armáda za vydatné pomoci „uvědomělých" civilistů. Stačilo zvolit dostatečně silná propagandistická hesla a zrůdná mašinérie se rozjela naplno.
V užším výběru 88. ročníku Oscarů 2016 v kategorii "Nejlepší dokumentární film" (posledních 15 filmů).
Zařazeno mezi 1001 filmů, které musíte vidět, než zemřete, vydaných Stevenem Schneiderem.
Podle Joshuy Oppenheimera je tento film prvním filmem, jehož hlavním představitelem je Indonésie, který byl nominován na Oscara, a druhým filmem, v němž byla použita indonéština (bahasa) a který byl nominován na Oscara.