evismaior
4 254 bodů •
7
Veliké rozpaky. Kladně samozřejmě hodnotím bezchybné výkony herců, silná (byť někdy až rušivě) je rovněž hudba. Což jsou dva největší dojmy, jaké z filmu mám. I po téměř týdnu od shlédnutí se totiž stále ptám, co bylo záměrem jeho natočení. Dokument o J. Kennedyové to nebyl. Její hraná biografie také ne. Popis zavraždění Kennedyho a dnů, které následovaly - rovněž ne, na to divák dostane příliš málo informací. Nejspíš to tedy skutečně měla být psychologická sonda do nitra ženy a matky od dětí, které zavraždí manžela, přičemž tímto manželem byl náhodou americký prezident a ona se musí popasovat s následky - tomu by nasvědčovala forma filmu natočeného jakoby z jejího pohledu. Jenže on je problém právě v tom "jakoby" - přestože je Natalie Portman přítomna prakticky v každém záběru, vidíme její reakce a okolní svět vnímáme bublinou stresu do sebe pohroužené ženy, nedozvíme se o ní téměř nic, kamera jen klouže po povrchu její postavy, která se chová vcelku předvídatelně (jak taky jinak by se člověk mohl chovat v takové situaci), hovoří tu s novinářem, tu s knězem, ale své vlastní myšlenky a pocity si až na výjimky nechává pro sebe a já po shlédnutí filmu vyčerpaně zjišťuji, že nevím o Jacqueline Kennedyové o nic víc než předtím. Což je ale škoda.