Timbuktu zcela ztichlo, ulice jsou prázdné, dveře domů zavřené, sousedé se neschází na besedu, dokonce je zakázáno kouřit. Nedaleko města ovládaného skupinou islámských fundamentalistů žije poklidně na dunách Kidane s ženou Satimou, dcerou Toyou a 12letým Issanem, který se stará o stádo krav. Zdánlivý klid jejich života je narušen ve chvíli, kdy Kidane omylem zabije rybáře Amadoua a musí čelit nově zavedeným pravidlům. Ve vizuálně uhrančivém a sugestivním filmu zvolil Sissako svébytný styl vyprávění, ve kterém mísí absurdní humor s tragickými momenty.
V roce 2015 se film Timbuktu stal prvním filmem natočeným v Mauritánii mauritánským režisérem, který získal filmové ceny Cesar. Získal sedm cen z osmi nominací, včetně ceny za nejlepší film, režii, původní scénář, střih, kameru, hudbu a zvuk, a stal se tak africkým filmem s největším počtem ocenění v historii.
V minutě 31:57, kdy jeden z džihádistů hovoří s Abu Alhassanem přes mobilní telefon, je na obrazovce vidět klávesnice mobilního telefonu, takže spolu nemohli telefonovat.
Když Amadou hodí oštěp na GPS, zjevně nevloží do hodu dost síly, aby prorazil kůži, zejména ne tlustou kůži krávy.