Každý z respondentů, v tomto dokumentárním filmu, je jak vypovídajícím o Eckhartovi, tak v druhém plánu jakoby samotným Eckhartem (nevíme, jak vypadal) – v polohách filosof, vědec, mystik (umělec), dominikán.
První je filosof Jan Sokol, někdejší kandidát na presidenta, spolupřekladatel ekumenické Bible, signatář Charty 77 a znalec Eckharta.
Další polohou Mistra Eckharta je řádový bratr dominikán, kterého v našem filmu zastupuje Dominik Duka, pražský arcibiskup, dominikán a význačný teolog. Podílel se na vzniku tzv. Jeruzalémské Bible.
Stejně tak Marek Orko Vácha, kněz a vědec, genetik, molekulární biolog, popularizátor vědy i mystiky, vedoucí dialog mezi vědou a mystikou ztělesňuje v našem dokumentu Echhartův aspekt badatele, chcete-li vědce.
A Jan Hanák – kněz a publicista představující Eckharta mystika.
Mistr Eckhart, ačkoliv byl šlechtic, kázal chudým. Mistr Eckhart působil čtyři roky u Klimenta v Praze, protože tam bylo generální studium a sídlo dominikánů, které pak později spoluzakládalo Universitu Karlovu, s katedrální školou a se studiem augustiniánů a františkánů. Mistr Eckhart rovněž kázal sestrám dominikánkám u sv.Anny. Právě v tom klášteře, pro který pak o něco později v době Karla IV. byla přeložena Bible do češtiny.
Celý dokument rámuje metafora bydlení, Eckhartova vnitřního světa, podstaty toho vnějšího:
Eckhart se nebál vstoupit do třináctých komnat své duše/mozku, pustit se do úvah obestřených tajemstvími ze samé své podstaty, do moří těžko ohraničitelných jasnými (exaktními) definicemi, nebál se vstoupit do svého sklepa. Otevíral šuplíky poznání s vědomím, že těžko popíše, co uvidí uvnitř, navíc to uvidí v určité době, náladě, své zkušenosti, svém aktuálním poznání, svém stupni zastřenosti očí. Otevíral je, protože tušil, že právě tak je možné poznat smysl bytí a hlavně poznat Boha.
Jaký je rozdíl mezi obývákem doma a ve výloze obchodu s nábytkem, ve filmových ateliérech, v divadelním fundusu, v krajině?
Stylizovaný design je možná lepší, ale je sterilní, všechny knihy mají stejný titul. Chybí rozmanitost. Doma je zabydlenost.
Naproti tomu vynesené kulisy domova z divadla a rozptýlené v krajině univerza, se stávají obývákem celého světa.
Kulisy divadla světa padají a my se náhle ocitáme s naším vnitřním obývákem v krajině Boží.
