Armando

Armando používá symboly a metafory síly: vlajky a stromy jsou zobrazeny téměř abstraktně. To není tak překvapivé u umělce, který žije v Berlíně od roku 1979, ve městě neodmyslitelně spjatém s 2. světovou válkou. Armando byl vždy fascinován tímto obdobím historie, které ovlivnilo jeho mládí, a je přímo inspirován historií Berlína. Zobrazováním dokumentárních fotografií války kamera snímá krajiny Armándových obrazů a myšlenky, které za nimi stojí. Film zaznamenává konstrukci obrovské vlajky z šedé hlíny a ukazuje její funkci prostřednictvím autentických snímků. Armando vyjadřuje své interpretace minulosti estetickým způsobem. Armando je portrét angažovaného člověka, film, který by pravděpodobně natočil on sám: asociativní, osobní, ale také odtažitý, jako interpretace určitého období.