Ojos verdes

Touha a kritický pohled na coplu ožívá skrze život markýze z Almodóvaru, vášnivého velvyslance, který organizoval Frankovy folklórní festivaly; štědrý, sukničkář, extravagantní, marnotratný, sám protagonista své vlastní coply. V mládí zamilovaný do sboristky Conchy Piquerové zasvětil svůj život sbírání fetišů a vzpomínek na všechny divy cante, aby ve svém chátrajícím zámku zřídil sentimentální muzeum, které naplnil vitrínami, kam ukládal své touhy. Když zemřel, zbavený majetku, v penzionu své poslední milenky, rovněž cupletistky, ta se pře s hospodyní, která se o něj a jeho malebné sbírky starala celý život, o dědictví rodinného zámku. Jeho fantaskní existenci s dojetím vzpomíná drahý přítel z diplomatických kruhů. Estetika, která je součástí cítění andaluského lidu. A jako červená nit se vine píseň "Ojos Verdes", nejkrásnější píseň z jeho bohatého zpěvníku.