Slavný režisér 60. let Elmar Klos se k (spolu)režii vrátil až po pádu komunistického režimu, kdy syrskému režiséru, svému někdejšímu studentu, pomáhal natáčet dětský příběh o útěcích malého kluka do světa her a představ. Hledá tam nejen útočiště před rozvrácenými rodinnými poměry, ale navíc takto navazuje kontakt s jakousi spřízněnou bytostí z jiného světa, přezdívanou Bizon. Film však prošel kiny bez většího zájmu, jistá zmateniost ne vždy obratně vyprávěného příběhu zůstává zřetelná stále.