Možná zítra

Mariken Halleová se nejprve zeptala ve svém okolí, zda by mohla natočit školní film o některém ze svých sousedů. Když to nevyšlo, začala se svým malým filmovým štábem oslovovat lidi v ulicích Göteborgu. Jak by si představovali film, ve kterém by chtěli hrát? Výsledky nebyly nijak oslnivé – setkávala se s odmítavě pobavenými reakcemi a nudnými, zmatenými nápady. Ale někteří z lidí, se kterými mluvila, byli jiní. Snaží se vžít do své "životní role" – a ona je začíná režírovat...