Když ostatní dělají, že nic neviděli, je na čase vzít spravedlnost do vlastních rukou. Korejský žánrový mix spojuje prvky z řady exploatačních subžánrů, ale díky zaměření na postavy vytváří morálně vyhrocenou psychologickou sondou do nitra utiskované a týrané ženy. Režisér svůj film, uvedený na předních festivalech včetně Cannes a Berlinale, natočil jako reakci na množící se počet případů, kde docházelo k sexuálnímu násilí, které okolí oběti tiše přehlíželo.
Depresivní drama, říznuté drsným thrillerem. Trochu se to táhne, ale diváka to donutí s hrdinkou soucítit a ke konci jí bude i fandit, přestože se vše trochu zvrtne.
Bezútěšný film. Možná se může zdát maličko extrémní, ale mně se na asijské kinematografii líbí právě ta přímost a ochota nechodit oklikou. Že to nepůsobí nuceně, jako když se o něco takového pokouší Evropani či Američani, je docela zázrak.
Další kvalitní export z korejského poloostrova. Zábavný i drsný snímek o tyranii, pomstě a hlavně o tom, že neplést do věcí druhých není vždy nejlepší přístup. Seo tu má příležitostk k explicitnímu hereckému výkonu, debutantka Ji jí v tom zdárně sekunduje(navíc jí to sluší). Yang vsadil na ruční a pastelově barevnou kameru, jenž se dokáže kochat krajinou i neuhnout před sekajícím srpem. Vypráví se poměrně svižným tempem, úvod není přetáhlý a když dojde na srovnávání účtů, tak zábava správně graduje. Film si totiž krom drsné akce, ukázky týrání hrdinky bez možnosti útěku neodpouští (občas hodně černý) humor a jde mu to výborně. Nejlepší přirovnání mě napadá k břím Coenům, ale mladým a s lepším přístupem k mladším generacím. Chlapci ze Soulu a okolí prostě umí a už by se jejich filmy měli stát běžnou součástí české distribuce! Celý život se jen plazíte po kousku hlíny uprostřed moře, jediné, co dostanete, je kopanec od manžela či znásilnění od švagra a nakonec vám zabijou jedinou věc, co vás držela při zdravém rozumu. Tak holt ten zdravý rozum dáte stranou a vezmete srp... 80% PS: Febiofest 2011