Jean Cocteau s'adresse... à l'an 2000

V srpnu 1963, jen pár měsíců před svou smrtí, natočil Jean Cocteau svůj poslední krátký film. Snímek tvoří jediný statický a velmi střízlivý záběr na Cocteaua, který čelně hledí do kamery a obrací se k mládeži budoucnosti. Toto namluvené poselství pro 21. století bylo po zaznamenání zapečetěno a uloženo s tím, že bude otevřeno až v roce 2000. Nakonec bylo objeveno a vyjmuto o několik let dříve. Zatímco v závěti básníka Orfea (Testament d'Orphée) se Cocteau líčí jako živoucí anachronismus, osamělý klasický modernista potulující se v časoprostoru a ztracený ve spektrálním světle svých vzpomínek, zde výslovně uznává ironii svého fantomového stavu. V době, kdy divák uvidí tento obraz, on, J. C., náš spasitel Poet, bude už dávno mrtvý.