El coronel Macià

Elisabeth Joyceová, mladá irská historička, přijíždí v listopadu 1905 do Barcelony, aby se stala svědkem útoku 200 vojáků s bradaticemi na redakci týdeníku Cu-Cut! a vydavatelství novin La Veu. Její přítomnost ji vtáhne do dění a politické bouře, která se strhne, když se armáda střetne s katalánskými stranami. Po celém Španělsku vojenští úředníci sympatizují s útočníky, ale jeden se postaví svým kolegům rázně a sebevědomě. Je to podplukovník Francesc Macià Llussà, velitel ženijního vojska v Léridě.