Schadenfreude je německým výrazem pro potěchu plynoucí z cizího neštěstí. Z určitého psychopatologického hlediska to lze vztáhnout i na sledování hororových filmů, které se vyžívají ve zobrazování hrozného, a přece pro fanoušky neodolatelného lidského utrpení a mrzačení. Specialistou je v tomto ohledu nizozemský enfant terrible Tom Six, jenž svou skandální trilogii Lidská stonožka (The Human Centipede) nicméně brání jako satiru, která poukazuje právě na absurditu a bizarní popularitu hororových schémat. Six už před začátkem koronavirové pandemie dokončil snímek The Onania Club o spolku žen, jež dovede vzrušit pouze neštěstí druhých. Má jít o jeho nejostřejší satiru, již se pár poctěných kritiků vehementně zastává. Jenže v dnešním klimatu ji nejspíš nikdy neuvidíme.
Články 4
Jsou dva důvody, proč se můžeme rozhodnout opustit sál před závěrečnými titulky. Buď je na nás dané téma příliš intenzivní, ať už psychologicky, či jen pro vyobrazené násilí, nebo je zkrátka snímek natolik příšerný, že mu nehodláme nadále věnovat svůj čas.
Když erotika, krása nejen ženského těla, ovládá naši mysl, pak jsme blízko toho, abychom podlehli reklamním úmyslům filmových producentů. Reklama je vlastně opakovaný klam. Výjimečně je naplaněná podstatou pravdy. Erotika se často využívá k tomu, aby nás přitáhla k čemukoliv, co je potřeba prodat. Erotika je projev citu související se sbližováním a přitažlivostí. Odoláme? Nebo podlehneme?
Tom Six jednou prohlásil, že miluje, když si film dovolí mít nesprávné politické názory. Svým novým filmem tohle kontroverzní režisér jednoznačně naplňuje.