Zajímavosti 32
- V prvních minutách filmu spolu přestanou komunikovat. Ale obyčejná baterka používající Morseovu abecedu by mohla navázat jednosměrnou komunikaci zpět na Zemi, protože by byla viditelná dobrým dalekohledem. Přesto nám bylo řečeno, že ke kontaktu nedošlo. Také poměrně jednoduchý radiopřijímač by mohl zachytit signál vysílaný ze Země, takže nějaký druh komunikace by měl být možný.
- Káťa se jmenuje Petrovna. Ve skutečnosti je ale "Petrovna" ruské otcovské jméno a znamená pouze to, že její otec je Pjotr. Patronymikum neidentifikuje osobu. Správné příjmení by bylo Petrova.
- Na konci filmu je obrazovka počítače nadepsána "Katye spacewalk", ale na obrazovce se zobrazuje zdrojový kód Adobe Flash pro ovládací prvky colorpickeru (import fl.events.colorpickerevent) ve třech dalších oknech, kde byste očekávali logy kosmické lodi.
- Na otočné části kosmické lodi je umístěno několik talířových antén. Při otáčení mechanismu by talířové antény neustále získávaly a ztrácely kontakt.
- Hydrazin je bezbarvá kapalina, ale ve filmu má žlutohnědou barvu. To však bylo pravděpodobně provedeno záměrně pro dramatický efekt.
- Komunikace mezi vesmírnou lodí a Zemí je zdánlivě okamžitá. Ve skutečnosti by vzhledem k jejich vzdálenosti od Země mělo uplynout několik minut, než obdrží potvrzení nebo odpověď na jakoukoli zprávu.
- Sonda ukazuje zářivé denní světlo, přestože je Europa pětkrát dál od Slunce než Země a ve filmu je ledová pokrývka silná nejméně 2800 m, což by mělo v této hloubce způsobit tmu.
- K přenosu stavu mise na Zemi by jim stačila jakákoli vysílačka, kterou by si mohli vyrobit z náhradních dílů na palubě lodi. Vesmírné sondy používající 20wattové vysílače mohou být zachyceny z 30krát větší vzdálenosti.
- Během startu dochází k oddělení kapsle s posádkou ihned poté, co nosná raketa dosáhne nadzvukové rychlosti. Ve skutečnosti by raketa ULA Atlas 5 dosáhla rychlosti Mach 1 mnohem dříve (zhruba o minutu). K oddělení užitečného zatížení by pak došlo mnohem později, kromě dalších nepřesností v kadenci startu." Tyto informace vycházejí z profilu mise Juno k Jupiteru vypuštěné raketou Atlas 5 v roce 2011. Záběry v Europa Report pocházejí z tohoto startu a profily mise by byly podobné.
- Po přistání posádka konstatuje, že teplota "se drží na absolutní nule", což je nula kelvinů (0 K). Ve skutečnosti se teplota na Europě pohybuje v rozmezí ~50K až '125K.
- Gravitace na Europě je pouhých 0,134 g, ale posádka během přistání chodí a chová se, jako by byla 1 g.
- Natáčení probíhalo v Brooklynu v New Yorku.
- Design tohoto tvora zahrnoval bioluminiscenci již od počátečních konceptů. Vedoucí vizuálních efektů uvedl, že tvor vychází z křížení chobotnice a olihně, přičemž první náčrty připomínaly medúzu a mantu.
- Vesmírná loď byla navržena pomocí počítačové grafiky, což umožnilo detailní záběry z úhlů kamery, které budou ve filmu použity. Stav beztíže byl simulován pomocí balančních koulí, pro záběry v interiéru bylo použito zavěšení na lanech. Zaplavení lodi bylo natočeno na modelu v třetinovém měřítku.
- Kniha "2010: Odyssey Two" Clarkea obsahuje příběh čínské kosmické lodi, která přistane na Europě s podobným výsledkem jako tento film. Filmová adaptace knihy 2010 (1984) toto vylučuje.
- Hydrazin se již desítky let používá v kosmických lodích jako pohonná hmota pro trysky a jako palivo pro pomocné energetické jednotky. Je korozivní a extrémně toxický.
- V prvních minutách filmu spolu přestanou komunikovat. Ale obyčejná baterka používající Morseovu abecedu by mohla navázat jednosměrnou komunikaci zpět na Zemi, protože by byla viditelná dobrým dalekohledem. Přesto nám bylo řečeno, že ke kontaktu nedošlo. Také poměrně jednoduchý radiopřijímač by mohl zachytit signál vysílaný ze Země, takže nějaký druh komunikace by měl být možný.
- Káťa se jmenuje Petrovna. Ve skutečnosti je ale "Petrovna" ruské otcovské jméno a znamená pouze to, že její otec je Pjotr. Patronymikum neidentifikuje osobu. Správné příjmení by bylo Petrova.
- Na konci filmu je obrazovka počítače nadepsána "Katye spacewalk", ale na obrazovce se zobrazuje zdrojový kód Adobe Flash pro ovládací prvky colorpickeru (import fl.events.colorpickerevent) ve třech dalších oknech, kde byste očekávali logy kosmické lodi.
- Na otočné části kosmické lodi je umístěno několik talířových antén. Při otáčení mechanismu by talířové antény neustále získávaly a ztrácely kontakt.
- Hydrazin je bezbarvá kapalina, ale ve filmu má žlutohnědou barvu. To však bylo pravděpodobně provedeno záměrně pro dramatický efekt.
- Komunikace mezi vesmírnou lodí a Zemí je zdánlivě okamžitá. Ve skutečnosti by vzhledem k jejich vzdálenosti od Země mělo uplynout několik minut, než obdrží potvrzení nebo odpověď na jakoukoli zprávu.
- Sonda ukazuje zářivé denní světlo, přestože je Europa pětkrát dál od Slunce než Země a ve filmu je ledová pokrývka silná nejméně 2800 m, což by mělo v této hloubce způsobit tmu.
- K přenosu stavu mise na Zemi by jim stačila jakákoli vysílačka, kterou by si mohli vyrobit z náhradních dílů na palubě lodi. Vesmírné sondy používající 20wattové vysílače mohou být zachyceny z 30krát větší vzdálenosti.
- Během startu dochází k oddělení kapsle s posádkou ihned poté, co nosná raketa dosáhne nadzvukové rychlosti. Ve skutečnosti by raketa ULA Atlas 5 dosáhla rychlosti Mach 1 mnohem dříve (zhruba o minutu). K oddělení užitečného zatížení by pak došlo mnohem později, kromě dalších nepřesností v kadenci startu." Tyto informace vycházejí z profilu mise Juno k Jupiteru vypuštěné raketou Atlas 5 v roce 2011. Záběry v Europa Report pocházejí z tohoto startu a profily mise by byly podobné.
- Po přistání posádka konstatuje, že teplota "se drží na absolutní nule", což je nula kelvinů (0 K). Ve skutečnosti se teplota na Europě pohybuje v rozmezí ~50K až '125K.
- Gravitace na Europě je pouhých 0,134 g, ale posádka během přistání chodí a chová se, jako by byla 1 g.
- Natáčení probíhalo v Brooklynu v New Yorku.
- Design tohoto tvora zahrnoval bioluminiscenci již od počátečních konceptů. Vedoucí vizuálních efektů uvedl, že tvor vychází z křížení chobotnice a olihně, přičemž první náčrty připomínaly medúzu a mantu.
- Vesmírná loď byla navržena pomocí počítačové grafiky, což umožnilo detailní záběry z úhlů kamery, které budou ve filmu použity. Stav beztíže byl simulován pomocí balančních koulí, pro záběry v interiéru bylo použito zavěšení na lanech. Zaplavení lodi bylo natočeno na modelu v třetinovém měřítku.
- Kniha "2010: Odyssey Two" Clarkea obsahuje příběh čínské kosmické lodi, která přistane na Europě s podobným výsledkem jako tento film. Filmová adaptace knihy 2010 (1984) toto vylučuje.
- Hydrazin se již desítky let používá v kosmických lodích jako pohonná hmota pro trysky a jako palivo pro pomocné energetické jednotky. Je korozivní a extrémně toxický.