Idolem dívek a žen se stal na začátku 80. let minulého století Lukáš Vaculík. Dnes je populárnímu divadelnímu, filmovému a seriálovému herci 60 let, parťáctví s hereckým kolegou Sagvanem Tofim je pryč, ale na nezájem pozornosti si nemůže stěžovat. U televizního publika loni zabodoval seriál Ochránce, v němž ztvárnil hlavní roli školního ombudsmana. Pojďme si kariéru Lukáše Vaculíka připomenout.
Odkaz k době, která nebyla tolik k smíchu, jako ta dnešní, a k sanitkám, které houkaly spíš v televizi než na ulicích.
Jestliže je u nás profese scenáristy poněkud přeceňovaná, zásluhu na tom mají dva výjimečně úspěšní muži. Jaroslav Dietl a Jiří Hubač byli vrstevníci, ale Hubač nehrál tenis, takže se dožil podstatně požehnanějšího věku. Zemřel v úterý 27. září 2011 ve věku 82 let. I když psal divadelní hry, prózu i filmy, jeho kariéru naplnila zejména práce pro televizi.
Scénárista Jiří Hubač, který zemřel v úterý, přistupoval ke své práci jako spisovatel, pracoval precizně s dialogy i psychologií postav. Dobrým příkladem tohoto přístupu je seriál Dobrá voda, kde v hlubokém socialismu zachytil svět dostihových koní jako nikdo druhý.
O rozhovor jsem ho žádal několikrát. "Za člověka by měla mluvit jeho práce, ne on sám," zdráhal se a v jeho hlase nebyl ani náznak pýchy jiných, kteří chtějí být jen dlouho přemlouváni. Jeho slovo bylo jasná, přesná, nezpochybnitelná. V životě i v jeho scénářích. Tak tedy: Fany, Učitel tance, Všichni moji blízcí, Babí léto, Sanitka, Dobrá voda, Pasiáns, Lístek do památníku, Ikarův pád, Tažní ptáci, Hřbitov pro cizince, Zámek v Čechách...
