Michel

Michel žije v psychiatrické léčebně už mnoho let. Blaise Othnin-Girard je fascinován touto postavou, která se vymyká všem normám, včetně těch, které by ji nucená izolace chtěla podřídit. Umění, láska, přátelství zní v Michelových slovech jinak. „Zdá se mi, že ráj... je láska, která tě zasáhne do břicha a udělá tě opravdu šťastným... pocit jako exploze lásky ve vzdáleném místě. Je to místo, kde si můžeš užívat, ráj.“ Režisér Michela neviděl od roku 2001, kdy žil v terapeutickém bytě v Mâconu, než se objevily nějaké problémy. Nyní ho nachází v nemocnici, v uzavřeném a tichém oddělení komplexní psychiatrické péče. Jeho slova se odhalují mezi bolestí a odporem, humorem a jasnozřivostí, a naznačují milostný vztah mezi spoutanými těly.