Šahdžahán (Rehman v jedné ze svých prvních rolí) je osloven rádžpútským náčelníkem Džwálou Singhem, který mu vypráví o těžkém údělu své adoptivní dcery Rúhí (Ragini), obdařené neslýchanou krásou. Ta přiláká zástupy nápadníků, kteří se uchylují k násilí, aby zabránili jejímu sňatku zastrašováním jejích budoucích ženichů. Její krása, uvězněná mezi čtyřmi stěnami Džwálovy haveli, se stává součástí folklóru a pouličních klepů prostřednictvím poezie Sohaila (Saigal), který ji náhodou zahlédne a zamiluje se do ní.
