Články o Země zítřka

Po takřka půlročních odkladech způsobených hollywoodskými stávkami herců a scenáristů a po čtrnácti letech od premiéry filmu Tron: Legacy padla první klapka očekávané sci-fi Tron: Ares, která završí trilogii dvaačtyřicet let po uvedení původního snímku. Tron jako první zkombinoval ručně kreslenou animaci s počítačovou 2D technologií a živou akcí, z hlediska trikové evoluce se tudíž řadí k milníkům jako 2001: Vesmírná odysea (2001: A Space Odyssey), Pyramida hrůzy (Young Sherlock Holmes) nebo Jurský park (Jurassic Park).

Disney je největší zábavní společnost světa se staletou tradicí a tak rozsáhlou knihovnou filmových děl a práv, že vedle finančních Goliášů mezi nimi přirozeně najdeme i velké průšvihy. Studiu pod vedením Boba Igera se z kasovního hlediska nepovedl především minulý rok, kdy série drahých produkcí včetně několika marvelovek a nového Indiana Jonese v kinech neuspěla a nejvýdělečnějším studiem se mohl stát konkurenční Universal. Ohlédneme-li se do nedávné historie, Disneyho filmová tvorba je tržebními fiasky naplněná podobně jako miliardovými hity. Představujeme deset nejbolestivějších propadáků, které v kinech tratily stovky milionů dolarů.

Do velkých studiových produkcí hollywoodské společnosti každoročně pumpují miliardy dolarů a jejich návratnost je vrtkavá. Zvlášť v posledních letech se zdá, že výdělečné tituly z řad blockbusterů se smrskly na komiksové adaptace či legacy sequely jako Top Gun: Maverick. Následujících deset filmů natočených po roce 2010 mělo obří rozpočty, hvězdné obsazení a mohutnou reklamní kampaň, přesto v kinech propadly a dnes si je pamatuje málokdo.

Jak moc se v minulém desetiletí dařilo žánru definovanému zejména drsnými hrdiny, přestřelkami, osobními souboji, honičkami, explozemi apod.?

Úspěšná franšíza je něco, po čem touží každé filmové studio. Ideální jsou v tomhle případě hororové série, protože moc nestojí a mají návratnost jistou. Ale jejich potenciál není nekonečný - obvykle je jejich stropem nějakých sto milionů dolarů, což samozřejmě není málo, ale ty opravdu velké série útočí na miliardy.

Když před třemi roky uvedl uznávaný reklamní režisér Ivan Zachariáš spolu s Alicí Nellis v Karlových Varech první dva díly mrazivého seriálu Pustina, bylo zaděláno na událost sezóny. Spolu s podporou společnosti HBO vznikl nevídaný počin, který zaujal i za hranicemi. Nyní se na Pustinu pokusí Zachariáš navázat špionážním dramatem Bez vědomí.

Čekalo se, že bude Alita patřit k největším propadákům letošního roku. Realita je nakonec k novince režiséra Roberta Rodrigueze, kterou napsal a produkoval James Cameron, o něco přívětivější. Bude to ale na úspěch stačit?

Hattie Morahan (Kráska a zvíře, Pan Holmes, Zlatý kompas) a David Nykl (Země zítřka, Arrow, Hvězdná brána) se postaví po bok Tatiany Pauhofové (Lída Baarová, Hořící keř) v "Bez vědomí", špionážním dramatu, které se odehrává v 80. letech minulého století v Praze. Šestidílná série se zde právě natáčí v produkci HBO Europe, některé scény budou následně dotáčeny v Londýně.

Když se řekne komiksová adaptace, naprosté většině se vybaví blockbusterový seriál studia Marvel. To dopomohlo zpopularizovat komiksy i v naší předpojaté kotlině, ve které se jinak po několik desetiletí i díky hanebným výrokům spisovatele Jana Drdy objevovaly v časopiseckých stáncích nanejvýš tuzemští lidoví hrdinové jako Čtyřlístek či Rychlé Šípy. Před vznikem všeobjímající supervelmoci Marvelu vznikaly osamocené enklávy pokoušející se prorazit s na první pohled nepříliš rentabilní tematikou, které v 90. letech teprve rozpoznávaly svůj potenciál (Blade, Spawn, Vrána), aby pak na přelomu milénia mohly plně rozkrýt své nemalé pole působnosti (X-Men, Spider-Man). V roce 2004 navíc došlo k animované senzaci Úžasňákovi, kteří se po 14 letém martyriu dočkají již za méně než měsíc pokračování.

Pamatujete na rodinnou sci-fi Zemi zítřka s Georgem Clooneym, kterou studio Disney uvedlo do kin tři roky zpátky? Pokud ne, nejste sami. Jde o jeden z těch drahých průšvihů, který si v myším domě za rámeček nedají.