Láska shora

Láska shora je filmová procházka/projížďka po cestách mysli a úvaha o dopravě mezi místy a komunikaci mezi lidmi. Je to portrét dvou žijících bytostí a světa kolem nich v nečekané situaci - hraném filmu! POJETÍ: Stěžejním motivem myšlenkového půdorysu filmu jsou nejrůznější formy dopravy: Od myšlenkové přepravy informací, přes logické dějové a dramatické přesuny postav až k symbolickému využití rozličných dopravních prostředků a stylů. V dopravních metaforách se film snaží najít adekvátní způsoby mezilidské komunikace a fungování společnosti. Během práce na filmu se naše uvažování o tématu střetlo s jedním z posledních esejů Jana Kellera, publikovaným v knize Eseje o nedávné minulosti a blízké budoucnosti, v němž připodobňuje socioekonomické procesy současné západní civilizace k pohybu dopravního pásu. Hrdinové našeho filmu stojí zatím buď zcela mimo tento pohyb, nebo jsou jím jen částečně zasahováni. Ústřední otázka tedy zní: Jakou mají čisté duše šanci přežít ve vlastním nedopravním vnitřním ghettu? Celkové ladění filmu je komediálně-poetické.