Arzenál

Arsenál je revoluční epos, filmová báseň. Jde o jeden z nejsložitějších filmů Oleksandra Dovženka a ukrajinské kinematografie dvacátých let 20. století vůbec. Film je považován za nejvýraznější příklad expresionismu v ukrajinské kinematografii. Arsenál ukazuje nejradikálnější hledání filmového autorského stylu Oleksandra Dovženka v různých aspektech jeho režijní tvorby. Zajímavá je především dramaturgie, umělecká forma vyprávění a střih filmu. Národní rada amerických filmových kritiků zařadila Arsenál mezi pět nejlepších filmů roku 1929. Arsenál nebo Lednové povstání v Kyjevě 1918, jak zní druhý titul snímku, vypráví básnickou formou o tragických letech první světové války. Režisér propojuje válečné běsnění s obrazy bídy na venkově, které symbolicky zesiluje záběr vychrtlého koně, s nímž se chudý muž pokouší orat ztvrdlou, vysušenou půdu. Volně navazující básnické obrazy spojuje postava mladého venkovana, jenž odešel do války a v roce 1917 se vrátí a začne pracovat v Arsenálu, továrně na zbraně. Dělníci se však brzy vzbouří a hrdina je odsouzen k trestu smrti, což Dovženko opět vyjádří v básnické metafoře. Představitel lidu v jeho interpretaci nemůže zemřít, i když je do něho pálena jedna rána za druhou. Pro originální montáž atrakcí a diagonální záběry byl Dovženko obviněn ze symbolismu a expresionismu. (Národní filmový archiv)