V Rabadonově domě nikdo nemluví. Životy plynou odděleně, problémy se nesdílejí a otázky se nekladou. Lidé, kteří v domě žijí, si zvykli nechávat všechno pod pokličkou, zvlášť Margaret, matka rodiny. Její touha po čistotě a pořádku ji odcizuje rodině. Nedokáže čelit problémům svého života, a tak se pouští do boje s špinavým nádobím, ošklivými skvrnami a neuspořádanými spotřebiči. Aby poznala svou rodinu, slídí kolem – vchází do pokojů, otevírá skříňky, čte si deníky, které by číst neměla. Všechno se ale změní, když ji jeden zápis v dceřině deníku vyvede z míry a rozvíří stojaté vody, které v sobě léta dusila.
