Zajímavosti 36
- Zvukový záznam z mítinku, kde poslanec Nový (ve filmu Martin Huba) šíří absurdní teorii o studeném ohni a znevažuje čin Jana Palacha (Lukáš Černoch), je autentický.
- V čase 1:32:37 se mezi diváky na koncertu objeví režisér Karel Smyczek.
- Název filmu je inspirován „Biblí“, konkrétně pasáží z „Exodu“, která popisuje zjevení Boha Mojžíšovi v hořícím keři na hoře Oreb, během něhož mu Bůh odhaluje své pravé jméno.
- V úvodní části filmu lze ve stanici Neratovice zahlédnout odraz skleněné výplně vozů „B“ v barvách ČD, které se na železnici objevily až v 90. letech. Stejně tak je při cestě Libuše Palachové (Jaroslava Pokorná) vlakem do Neratovic několikrát vidět motorový vůz řady 831 v krémově-červeném provedení ČD, rovněž z 90. let.
- Aby špičatá podprsenka, typická pro 60. léta, nedělala Jenovéfě Bokové (Vlaďka Charouzová) nepohodlí, vyplňovali ji maskéři molitanem. Tento materiál však herečce způsobil kožní vyrážku.
- Natáčení probíhalo mimo jiné na Malostranském náměstí a v prostorách Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy, která ve filmu sloužila jako kulisa pro soudní budovu.
- Ještě před Janem Palachem (Lukáš Černoch) provedl podobný čin v Polsku Ryszard Siwiec. V září 1968 se na protest proti komunistickému režimu zapálil před sto tisíci lidmi, včetně vedení polské komunistické strany. Jeho čin byl dlouho zamlčován. Podobný osud potkal i čin ukrajinského disidenta Vasyľa Makucha, který se 5. listopadu 1968 zapálil na kyjevském náměstí Chreščatyk na protest proti sovětskému totalitnímu systému, kolonialismu na Ukrajině, rusifikaci a okupaci Československa. Zemřel následující den.
- Počátkem roku 1969 následovala Palachův čin vlna sebevražedných pokusů mladých lidí. Do dubna 1969 se v ČSSR pokusilo o sebevraždu 26 osob, z nichž 7 zemřelo. Nejznámější z nich je Jan Zajíc, jenž se 25. února upálil na Václavském náměstí a označil se za „pochodeň č. 2“. Dalšími byli Josef Hlavatý, který zemřel 20. ledna na pomníku T. G. Masaryka v Plzni, Evžen Plocek, jenž 4. dubna zemřel v Jihlavě, a Michal Lefčík, který se 11. dubna upálil v Košicích. Informace o jejich činech se však v médiích objevily pouze okrajově, často jen jako zmínky v černé kronice Rudého práva. V zahraničí se Palachovým činem inspiroval například šestnáctiletý student Sándor Bauer, který se 20. ledna 1969 zapálil v zahradě Národního muzea v Budapešti. Zemřel po třech dnech v nemocnici. Další pokus o upálení podnikl v dubnu lotyšský student Elijahu Rips, který díky pomoci kolemjdoucích přežil.
- V černobílém záběru po scéně první návštěvy Libuše Palachové (Jaroslava Pokorná) v nemocnici se objeví Josef Sudek, významný československý fotograf, který nese stativ a fotoaparát.
- Film nezahrnuje nahrávaný rozhovor mezi psychiatričkou MUDr. Zdenkou Kmuníčkovou a Janem Palachem (Lukáš Černoch), který proběhl 17. ledna 1969 na Klinice plastické chirurgie Fakultní nemocnice na Vinohradech, jejíž součástí bylo i oddělení pro léčbu popálenin. Rozhovor končí Palachovými slovy: „Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na který právě stačí.“
- Když Libuše Palachová (Jaroslava Pokorná) v prvním díle cestuje do Prahy, z okna sleduje lom. Tento lom se však nachází na trase z Prahy do Kralup nad Vltavou, nikoliv na trati přes Neratovice do Všetat a Mělníka.
- Režisérka Agnieszka Holland má na období, kdy se Jan Palach upálil, živé vzpomínky. V té době studovala na pražské FAMU a aktivně se zapojovala do studentského hnutí.
- Jan Palach (ve filmu Lukáš Černoch) byl po svém činu převezen na oddělení popálenin v Legerově ulici. Film však situuje převoz do Studničkovy ulice na pražském Albertově, kde se dnes nachází Oddělení tropické medicíny při 1. LF UK.
- Vilém Nový (ve filmu Martin Huba), známý svou kontroverzní politickou činností, byl otcem televizní hlasatelky Kamily Moučkové. Ta se za něj styděla a kvůli jeho stranickým aktivitám s ním 20 let, až do jeho smrti v roce 1987, nemluvila.
- Ve filmu paní Palachová (Jaroslava Pokorná) sleduje v televizi seriál Sňatky z rozumu (od r. 1968).
- Česká filmová a televizní akademie zařadila filmovou verzi Hořícího keře do hlasování o nominaci na Oscara až po konzultaci s právníky, kteří potvrdili, že jde o nové dílo. Podle pravidel Oscarů totiž film nesmí být před uvedením do kin šířen televizí nebo online. Hořící keř byl původně třídílnou televizní minisérií, kterou HBO uvedlo v lednu 2013, a teprve v září téhož roku byl promítán v nové, zkrácené verzi v kinech. Nakonec však za ČR byly na Oscary vyslány Donšajni (2013).
- Po své premiéře na HBO byl film ve zkrácené verzi uveden i ve vybraných kinech.
- Ve filmu se často objevuje slovo „mítink“, které může být matoucí pro anglisty i pro ty, kteří nejsou obeznámeni s jeho používáním v totalitní době. Výraz „mítink“ byl převzat nejen z angličtiny, ale také z ruštiny („ми́тинг“), přičemž v obou jazycích označuje „schůzku“. V období totality se jednalo o termín s negativním podtextem, odkazující na komunistická či prorežimní setkání.
- Historik Petr Blažek uvedl, že Jan Palach (ve filmu Lukáš Černoch) údajně na nosítkách sdělil ošetřující sestře: „Udělal jsem to proto, aby odešli Rusové.” Na dochovaném zvukovém záznamu však mluví o pasivitě lidí, o odporu vůči šíření Zpráv (deník vydávaný sovětskými okupanty) a požaduje generální stávku. Z jeho vyjádření je patrné, že byl pod vlivem utišujících léků a trpěl značnými bolestmi.
- Natáčení celé minisérie či filmu probíhalo celkem 55 dní.
- Minisérie „Hořící keř“ měla svou světovou premiéru v Rotterdamu, kde se jí zúčastnila i neteř Jana Palacha (ve filmu Lukáš Černoch), která žije v Nizozemsku.
- Štěpán Hulík nejprve nabídl svůj scénář České televizi, ale nikdy nedostal žádnou odezvu.
- Pro filmové zpracování byla podle dobových dokumentů hledána rakev, která by co nejvíce odpovídala té skutečné. Nakonec ji našli při procházení nabídek moravských truhlářských dílen. Majitel jedné z nich potvrdil, že jeho dílna vyráběla i původní rakev.
- Scénárista Štěpán Hulík konzultoval historická fakta s odborníkem Petrem Blažkem.
- Zatímco základní historická fakta zůstala věrná skutečnosti, tvůrci si místy dovolili menší úpravy, například sloučení několika postav do jedné.
- Původně měl být „Hořící keř“ natočen jako celovečerní film. Díky podpoře HBO se však projekt rozrostl do podoby třídílné minisérie.
- Scénář byl v HBO přečten a schválen během jediného měsíce.
- Černobílé scény v minisérii doplňují autentické záznamy z roku 1969.
- Třídílná minisérie HBO měla svou mezinárodní premiéru v Rotterdamu. Režisérka však na této akci chyběla, protože svou přítomnost slíbila až na slavnostním galavečeru v rodném Polsku.
- V televizní studiové scéně byla použita skutečná kamera Tesla TKO-402 z roku 1965, kterou na jeden natáčecí den zapůjčil sběratel televizní techniky Zdeněk Houska. Kamera fungovala celý den bez jakékoliv poruchy.
- Scéna Palachova upálení byla natočena 10. března 2012 ve střešovické tramvajové vozovně v Praze. Kašna Národního muzea byla vytvořena jako replika a historická budova muzea byla později digitálně přidána. Natáčení ve vozovně bylo zvoleno kvůli autentické dlažbě a kolejím, protože v roce 1969 tramvaje jezdily ještě horní částí Václavského náměstí. Kvůli nepříznivému počasí v době události byla nad místem natáčení umístěna obrovská plachta pro zajištění správných světelných podmínek.
- Některé scény byly pořízeny přímo u rodného domu Jana Palacha ve Všetatech na adrese Smetanova 337, který byl pro potřeby natáčení upraven – okna byla zakryta černým suknem a pamětní deska dočasně zakryta bedněním.
- Natáčení probíhalo na řadě autentických míst spojených s událostmi kolem Jana Palacha a jeho činu. Kromě Všetat se točilo například na Olšanských hřbitovech, kde byly zaznamenány scény pohřbu a exhumace, nebo v České Lípě v hotelu Merkur. Z pražských lokací štáb zavítal například do Haštalské ulice, kde se natáčely záběry z demonstrace.
- Při hledání autentické spalovací pece krematoria v okolí Prahy filmaři vybrali jedinou dobovou pec v Mělníku, která se později ukázala být místem, kde byl Jan Palach (ztvárněný Lukášem Černochem) zpopelněn.
- Do role Vladimíra Charouze byl zvažován Karel Roden, kterého nakonec ztvárnil Adrian Jastraban.
- Po premiéře na HBO se film v upravené a zkrácené verzi dostává i do kin. Premiéra 12.9.2012 a tom převážně z důvodu pokusu o získání prestižních ocenění jako Oscar, Český lev, zúčastnění se filmových přehlídek. Kino premiéra byla uvedena jen ve vybraných kinech.