Recenze filmu Nedělej vlny

V komorně pojaté studii režisér přesně vystihuje současnou hrozbu takzvané „kultury viny“.

Nedělej vlny je tematicky bohatý film, který se snaží pokrýt komplexitu situace ve vší důslednosti. Limitem je hlavně stopáž 90 minut, která vede k nutnosti zkratky a zhuštění. Situace občas eskalují trochu moc rychle. Stejně tak je překvapivé, jak izolovaně a klaustrofobně svět filmu někdy působí, když důležitou součástí podobných událostí je vstup veřejného mínění do soukromého života. Přesto se pořád podařilo předložit dost zajímavých scén k zamyšlení.

Je to tak dobře natočené, že se dá zajímavě diskutovat o tom, co se tento film přesně snaží říct a není potřeba na něm nic kritizovat z filmového hlediska. Což vlastně znamená, že se hodně povedl.

Lussi-Modeste obsadil do hlavní role charismatického Françoise Civila, kterého jsme nedávno viděli jako D’Artagnana v nové verzi Tří mušketýrů. Byla to velmi šťastná volba. Civil podává výtečný výkon jak ve chvílích, kdy klidně, ale rozhodně bojuje za své očištění, tak v situacích, kdy je ze svých žáků nervózní, a dokonce vidíme, že se jich bojí.

Střet s nevypočitatelnými studenty i s byrokratickým školním a úředním aparátem vede k dramatu, jehož vyznění ve vás zanechá hluboké znepokojení. Nebýt rozvolněného závěru vyznívajícího do ztracena, šlo by o skutečně dechberoucí filmový zážitek. I tak by vám ale nový film Françoise Civila rozhodně neměl uniknout.

Je to poučná sonda do živé problematiky, přesto snímek Nedělej vlny nedosahuje takového účinku jako třeba film Thomase Vinterberga Hon z roku 2012, kde hrál neprávem obviněného vychovatele malých dětí Mads Mikkelsen.