Jedna z nejunikátnějších filmových nadílek letošního podzimu je záměrně tvarovaná pro okrajové publikum, což ale neznamená, že její výstřední humor a poznatky o postavení bájných tvorů v lidmi kontrolované přírodě i kultuře nemohou zasáhnout všechny. Místy se toho opravdu moc neděje, ale v uklidňující monotónnosti narušované specifickými tragikomickými i bizarními prvky tkví nakažlivé kouzlo.
Žánrově se nám s těmito chlupáči dostává mixu dramatu, komedie, survivalu a rodinného melodramatu a je jen na divácích, jestli na danou hru přistoupí, nebo tento koncept odvrhnou jako nudný či snad až příliš ujetý. Jeho pozitivnímu vnímání nahrává střídmá devadesátiminutová stopáž, která je přesně tak na hraně, aby vás neomrzel.
Čtyři lidoopové chodí přírodou, hýkají, a stane se jim pět nebo šest věcí, které stojí za zmínku. Potenciálně dojemná patnáctiminutová hříčka, která byla zcela nesmyslně natažena na 90 minut, následkem čehož se její rozvleklost téměř nedá fyzicky vydržet.
