Cinematerapie

Esejistickou formou zkoumá a pozoruje režisér Ivan Vojnár hranice, kdy jsme ještě ochotni a schopni mluvit před kamerou sami o sobě a obnažit vnitřní život před senzacechtivým světem. Na počátku celovečerního filmu CINEMATERAPIE odvysílala Česká televize inzerát následujícího znění: „Česká televize vám nabízí možnost zúčastnit se natáčení dokumentárního filmu Cinematerapie. Zajímá nás váš osobní příběh. Každý z vás je jedinečný. Dostanete příležitost otevřít své nitro a vyslovit to, co je pro vás důležité, promluvit o svém životě před kamerou. Na věku ani vzdělání nezáleží.“ Kamera sleduje více než půl roku dvanáct vybraných protagonistů, kteří vyprávějí dramatické osobní příběhy. Intimním zpovídáním odhalujeme citlivá místa i tabu v obecném celospolečenském kontextu. Dramatická svědectví o uplynulé době přinášejí lidé nejrůznějších generací, kteří žili na stejném území a měli v mnohých aspektech podobné životní zkušenosti a zážitky. Nečekaná, terapeutická síla výpovědí překvapuje samotné protagonisty filmu i nás za kamerou, kteří s napětím sledujeme, jak se jednotlivé osudy navzájem proplétají. Ve snaze nevytvořit monotónní reportážní výpověď používáme v závěrečné fázi natáčení pestřejší, intenzivnější kinematografickou formu. Výrazné momenty inscenujeme s protagonisty a profesionálními herci. Forma direct cinema získává fiktivním vyprávěním větší naléhavost a fiktivní svět pravdivých příběhů se pak stává věrohodnějším. Autentické znovu ožívá v inscenovaném, ale inscenované má pevný základ ve skutečnosti. (Zdroj: Česká televize)