Když byla Danielle ještě malá, zemřel jí otec, a zanechal tak dívku napospas maceše. Ta měla dvě vlastní dcery a k Danielle se chovala tak, že z ní nakonec vyrostlo mladé děvče pro všechno, v jednom kuse obskakující své dvě nevlastní sestry. Jednoho dne se ale na zahradě setkala s princem prchajícím před povinnostmi a láska začala klíčit.
Historická obdoba pohádky o Popelce zasazená do francouzských reálií s bohatou výpravou evokující středověké dvorské slavnosti a s velice propracovaným a uvěřitelným příběhem: komtesa Danielle (výborná Drew Barrymore) v osmi letech osiří a její macecha baronka Rodmilla de Genne (ještě uvěřitelnější Anjelica Houston) se ji snaží maximálně ponížit. Kvetoucí hospodářství přivede ke krachu, pod záminkami krádeží plení inventář zámku a její jedinou nadějí je provdat mladší vlastní dceru Margueritte za následníka trůnu. Jenže princ má vlastní představy a ty s Margueritte nějak nepočítají ... Do děje je vcelku uvěřitelně zakomponována i postava renesančního umělce Leonarda da Vinci.
Milá pohádka, jakých už bylo plno. Snaží se být nová a akční, ale stejně zůstalo jen u té romantiky. Mohlo to být horší, ale mohlo (mělo) to být lepší, než pár vtipů a hromada zbytečných klišé.
Bleděmodré šaty, které si vezme Danielle, když jde s Jindřichem navštívit klášter, jsou ty samé, co si odmítne vzít její nevlastní sestra Margareta na ples s tím, že určitě aspoň 50 dalších děvčat na sobě bude mít tu samou barvu.
Přesně jak je zobrazeno ve filmu, skutečný Leonardo Da Vinci nosil obraz Mony Lisy všude s sebou až do své smrti.
Když Danielle plave v jezeře, používá obrácený plavecký styl prsa, ten byl populární ve středověké a renesační Evropě a obvykle je vyučován jako plavecký styl k přežití.