Gurudas učil sanskrt na vesnické škole v tehdejším Bengálsku. Při výuce si uvědomil, že bengálština, která se vyvinula ze sanskrtu, postrádá moderní slovník. Proto se rozhodl, že takový slovník sám vytvoří. Většinu života strávil sbíráním slov od běžných lidí. Po rozdělení Bengálska v roce 1947 se přestěhoval do Západního Bengálska a našel útočiště v uprchlickém táboře. Postupně ztratil dceru, syna a manželku a upadl do hluboké chudoby. Přesto se nevzdal svého cíle a pokračoval v práci. Jedinou osobou, která mu zůstala, byla jeho ovdovělá snacha, která ho s láskou a oddaností podporovala. Když jeho dílo spatřilo světlo světa, učenci se shromáždili, aby mu vzdali hold. Vláda mu udělila zasloužené ocenění, ale on ho odmítl. Odmítal prázdné projevy úcty.
Portrait of a Life