Zajímavosti 36
- David Gates: Gates: Zpěvák a skladatel (známý z kapely Bread) hrál na klavír během vzrušujícího probuzení v poušti se zpěváky J. Hovah.
- Názvy měst na sledovací tabuli kalifornské dálniční policie (kam se Kowalski nikdy nedostal) byly Stockton, Oakland, Berkeley a San Francisco.
- Dialogy na začátku filmu předznamenávají konec. Poté, co Kowalski řekne Sandymu, že hodlá jet do San Francisca bez přestávky, Sandy řekne Kowalskému, že se jednoho dne zabije. Přesně to Kowalski na konci filmu udělá.
- Původní scénář Guillerma Caina obsahoval jiné písně než ty, které jsou ve filmu, a také měl více písní v jiných scénách, z nichž některé byly z filmu vymazány nebo nebyly nikdy natočeny. Například: I Got You Babe od Sonny and Cher, Ain't Got No od Niny Simone, Walking Through the Country od Grassroots, Coming Back To Me od Jefferson Airplane, Free The People od Salvation Army Sounds Triumphant, která, jak zmiňuje režisér Richard C. Sarafian ve svém komentáři k filmu, byla použita v alternativním závěru jeho původního sestřihu, kde Super Soul netruchlí nad Kowalského smrtí, ale místo toho křičí „Yeah! Dokázal to!“
- Stopařka v nesestříhané verzi je Charlotte Ramplingová byla „Smrt“, když Kowalskému říká, že se jí během let několikrát vymkl z rukou a že se s ní má brzy setkat naposledy. Na DVD jsou dvě verze filmu
- V americké verzi po telefonátu s Jakem už Kowalski po zbytek filmu nemá žádný dialog. V britské verzi jeho dialog končí po scéně se stopařem. V obou případech, když film pokračuje v neděli ráno, Kowalski po zbytek filmu nic neřekne.
- Herec Barry Newman a další uvedli, že stopařka, kterou hraje Charlotte Rampling, má představovat Smrt. Důkazem toho je britské vydání filmu, které obsahuje scénu s Ramplingovou. Kowalski má po posledním telefonátu s Jakem v sobotu večer k Ciscovi velmi blízko. V britské verzi však poté, co stopařku vyzvedne, kouří trávu, přestože předtím v průběhu filmu několikrát tuto nabídku odmítl. Kowalski je nucen zastavit, kde je naznačeno, že se se stopařkou pomiluje, než do rána omdlí. Protože zastaví, CHP má dost času na to, aby na silnici postavila buldozery, které mu zatarasí cestu, a on se později zabije čelním nárazem do buldozerů. Kdyby nepotkal stopaře „Smrt“, Kowalski by byl dávno za Ciscem, než by mu CHP mohla zastavit cestu tím, že na silnici postaví buldozery.
- K závěrečné havárii byl použit skořepinový vůz Camaro z roku 1967 (tj. bez motoru) naložený výbušninami. V levém dolním rohu obrazovky je po havárii vidět obrácený štítek s nápisem „Camaro“ na blatníku.
- Kvůli vystřižení scény s Charlotte Rampling v americkém vydání filmu vzniká ve filmu velká dějová díra. Po rozhovoru mezi Kowalskim a Jakem diváci na nástěnné mapě CHP vidí, že Kowalski se blíží k Ciscu již v sobotu večer. Poté je však film přestřižen na následující den, kdy se Super Soul vrací do rozhlasové stanice a Kowalski je stále před Ciscem. V britské verzi diváci vidí, že je to proto, že Kowalski nabral stopaře, zhulil se a zastavil. Americká verze nenabízí žádné vysvětlení, co Kowalski dělal.
- Barry Newman nabídl dvě interpretace smrti své postavy v závěru filmu, první v roce 1986: „Kowalski se usmívá, když se na konci filmu Bod zmaru řítí na smrt, protože věří, že se mu podaří projít zátarasem.“ Newman tuto myšlenku rozšířil v roce 2006, kdy vysvětluje, že Kowalski vidí světlo, které se třpytí mezi dvěma buldozery: „Pro Kowalského to stále byla díra, kterou mohl utéct. Symbolizovalo to, že bez ohledu na to, jak daleko vás tlačí nebo pronásledují, nikdo vám nemůže vzít skutečnou svobodu a vždycky existuje únik.“ Newman si také myslel, že celý film je esejí o existencialismu. Kowalski řídí, aby řídil, aniž by měl skutečný důvod dělat to, co dělá. Rozhodne se dát svému životu definici a smysl s naprostou svobodou nad svým jednáním.
- Dodge Challenger ze sedmdesátých let měl čas 0-60 6 sekund, což bylo o sekundu rychleji než kupé Jaguar E-type, které závodilo v raných scénách. Jaguar byl však v té době nejrychlejším sériově vyráběným vozem na světě a moderní vozy, zejména ty evropské, dnes zvládnou čas 0-60 téměř dvakrát rychleji než Dodge ze 70. let.
- Cesta z Denveru do San Francisca je náročná, trvá 19 hodin a měří 1250 mil, což je dvakrát více než slavná cesta z Lands Endu do John O'Groats z jednoho konce britských ostrovů na druhý, která by trvala podobně dlouho, protože neexistuje žádná přímá trasa.
- Dean Jagger (zaklínač hadů/prozument) a Barry Newman (Kowalski) mají stejné narozeniny: 7. listopadu.
- Challenger měl coloradské poznávací značky: OA-5599
- Časopis Entertainment Weekly zařadil tento film na druhé místo v žebříčku „Guilty Pleasures: V čísle z 30. března 2007 byl tento seznam zařazen na první místo v žebříčku „Guilty Pleasures: Testosteron Edition“.
- Guillermo Cabrera Infante vytvořil postavu SuperSoul podle vzoru The Big Bopper.
- Kris Kristofferson byl zvažován do role. Jeho tehdejší manželka Rita Coolidge má ve filmu malou roli.
- Podle Sarafiana v komentáři natočil film s rozpočtem 1,3 milionu. Sarafian také přiznal, že přidělený rozpočet překročil o 80 tisíc dolarů díky tomu, že se film zalíbil výkonnému producentovi Richardu Zanuckovi. Zanuck pak najal osm různých týmů výtvarníků Dolby, aby do Vyvolávače vnesli viscerální estetiku. Nakonec Sarafian přišel o 2,5 bodu, což byly podle jeho vtipů „mizivé body!“.
- V písni „Breakdown“ z alba „Use Your Illusions II“ skupiny Guns N' Roses z roku 1991 Axl Rose cituje monology „There goes the challenger“ a „But it is written“.
- V epizodě „The Late Show with Stephen Colbert“ z 10. listopadu 2021 Bruce Springsteen prozradil, že se jedná o jeho nejoblíbenější akční film. Řekl, že si myslí, že o filmu moc lidí neví.
- Scéna, ve které Kowalski mluví s Jakem po telefonu poté, co přijede do Kalifornie, byla původně delší. Měla ustavující záběr, který ukazuje Challengera jedoucího k telefonní budce uprostřed ničeho. Sarafian byl po zkrácení scény zklamaný, protože měl pocit, že filmu dodává větší pocit surrealistického momentu. Podobných scén, které byly z filmu vystřiženy, bylo více, jako například když se Kowalski dívá do zpětného zrcátka a vidí, jak se za ním během jedné ze scén honičky žene četa na koních.
- V roce 1997 vydala britská rocková skupina Primal Scream album „Vanishing Point“, které obsahuje několik dialogů vysamplovaných přímo z filmu a bylo údajně koncipováno jako „alternativní soundtrack k filmu“.
- V jednom záběru z pouště je vidět, že Challenger má pravostranné řízení.
- Videoklip k písni „Show Me How to Live“ skupiny Audioslave z roku 2004 je poctou tomuto filmu a navazuje na něj. Jsou v něm použity klipy z filmu, které jsou prokládány scénami, v nichž kapela sedí ve voze Dodge Challenger R/T z roku 1970 a kopírují scény s Kowalskim.
- Zajímavé je, že rychloměr a otáčkoměr nejsou nikdy zobrazeny - pouze palivoměr.
- Televizní rozhovor na začátku filmu pro denverskou televizi KLZ-TV na místě natočil skutečný tehdejší moderátor zpráv KLZ-TV v Denveru - Bob Palmer, který hrál sám sebe. Zemřel v roce 2008.
- Charlotte Rampling měla hrát roli stopařky, kterou Kowalski potkal na cestě, ale její scény byly před americkou premiérou vymazány. Pro britské vydání byly scény zařazeny. DVD vydání obsahuje jak americkou, tak britskou verzi.
- Když Sandy (Kowalského nadřízený) poskytuje rozhovor médiím, jsou vidět různí motorkáři. Sarafian uvádí, že se přesouvali z místa na místo společně se štábem, dokonce s nimi společně pařili. Sarafian je ve scéně viditelný jako tmavovlasý muž v béžové desetikoruně.
- Převrácení policejního vozu předvídal kaskadér Carey Loftin. Varoval Sarafiana a Johna Alonza. Sarafian zažertoval: „Teď už budu vědět, kam mám dát kameru.“
- Gilda Texterová tráví 100 % času na plátně zcela nahá. Je ironií osudu, že Texterová strávila většinu své kariéry ve filmech oblékáním postav jako kostýmní výtvarnice/kostymérka/vedoucí kostýmů.
- Bílá barva byla pro auto vybrána jednoduše proto, aby auto vyniklo na pozadí scenérie ve filmu. Bílá barva nebyla nijak symbolická. Režisér to říká v komentáři na DVD.
- Gilda Texterová (nahá motorkářka) měla v roce 1971 na kontě tři filmy. Tento, „Angels Hard as They Come“ a „The Runaway“. Ve všech byla zcela nahá. Poté už nikdy nehrála.
- Původní volbou režiséra Richarda C. Sarafiana pro roli Kowalského byl Gene Hackman, ale studio 20th Century Fox trvalo na využití Barryho Newmana, pokud se měl film natočit.
- Sarafian v komentáři na DVD uvádí, že během natáčení bylo použito osm vozů Dodge Challenger R/T z roku 1970, a když natáčení skončilo, zůstal pouze jeden Challenger R/T. „Všichni jsme se snažili, abychom byli schopni se dostat na scénu,“ říká Sarafian.
- Herec Paul Koslo v jednom z rozhovorů hovořil o legendárním kaskadérovi Carym Loftinovi: „Jednou v noci, když se vracel z natáčení domů, řídil Cary jeden z Challengerů zpátky do hotelu a předjížděl nějaké policisty ze státu Nové Mexiko, kteří jeli rychlostí 145 mil za hodinu! [Měl za sebou čtyři nebo pět policejních aut s rozsvícenými světly, ale nemohli ho dohnat, protože mohli jet jen asi 125! Tak vjel do městečka a začal auto vypínat. Zastavil u pumpy a přísahám Bohu, že mezi pumpami udělal otočku o 360 stupňů a zadní část auta - nádrž - postavil přímo před superpumpu! Vystoupil z auta, jako by se nic nestalo, a policisté mu na místě rozbili hubu! [To jste měli vidět ty policajty! Byli úplně vytočení! Odvezli ho a producent jim musel vysvětlovat, že Cary vlastně auto testoval - že spoustu těch kotrmelců udělal, protože měl s autem problémy! [Chci říct, že auta se musí testovat, ale nedělá se to, když se jede domů!“
- Vůz, který se ve filmu objevuje, je Dodge Challenger R/T z roku 1970 s osmiválcem 440 cm3, nikoliv s osmiválcem 426 Hemi (jak se často traduje). Při natáčení bylo použito osm bílých Challengerů zapůjčených od společnosti Chrysler Corporation.