Hledal jsem pravdu

Film, jehož děj začíná před čtvrt stoletím, je první částí zfilmovaného románu Igora Newerlyho „Šťastný Bída" Ztvárňuje autentické příběhy, jak je autor románu věrně zachytil ve svém díle. Mladý syn venkovského tesaře Šťastný, vyrostlý v nouzi, odjede z rodné vsi do t. zv. Ameriky — papírny ve Wloclawku, zaměstnávající mnoho lidí. V továrně přijde po prvé do styku s dělníky. Z počátku stojí jaksi jen na okrají toho, co se v celulosce odehrává, nepřidá se k boji dělníků., nezúčastní se stávky. Ba ani nerozumí, co se kolem něho děje; ještě neví, jakou cestou musí jít. Pozná měšťácký život a jeho nástrahy. Chybí už jen málo k tomu, aby zabloudil v společenském labyrintu. Tu se mu však dostane do rukou výtisk komunistického časopisu. Neznámá vysloví symbolická slova: „Existují vlaky, jejichž odjezd nesmíme zmeškat." Dojde k přelomu v myšlení Šťastného, který konečně nalezne cestu k dělnické třídě. — Film „Hledal jsem pravdu" byl na VIII. mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v r. 1954 oceněn Cenou boje za sociální pokrok, pro hluboké zachycení boje polské dělnické třídy za svobodu a práva pracujícího lidu. (FILMOVÝ PŘEHLED 2 / 1955)