Másnap

Asi pětačtyřicetiletý muž přijede kamsi na maďarský venkov převzít zchátralé stavení, které zdědil po vzdáleném příbuzném. Hned po příjezdu je svědkem toho, jak surový zemědělec Romek nadává své patnáctileté dceři za to, že se schází s mladíkem Šimonem. Na vypůjčeném motorovém bicyklu pak cizinec jezdí od samoty k samotě a ptá se na cestu; nikdo z podezíravých obyvatel mu však neporadí. Místní lidé ho naopak zatahují do svých problémů. Hrdina se dvakrát probere z bezvědomí po pádu z kola a nepamatuje si, co se odehrálo. Dozví se, že Romkovu dceru dnes někdo brutálně zavraždil. Minulé události splývají s přítomnými a vrahem může být kdokoli... Snímek, vyprávěný v meditativně pomalém rytmu, rozbíjí všechny představy o čase, o následnosti situací i o prostoru, ve kterém se vše odehrává. Prostřednictvím jednoduchých náznaků, detailů a skvěle vybraných prostředí vytváří tajemnou, až děsivou atmosféru, připomínající denní můru. Mysteriózní thriller experimentující s konvencemi tradičního filmového vyprávění se odehrává kdesi na maďarském venkově v blíže neurčené době, možná krátce po 2. světové válce. Do zpustlé vesnice přichází na kole cizinec. Snaží se najít opuštěný dům, který je údajně jeho rodinným dědictvím. Místní obyvatelé jsou podezřívaví vůči každému příchozímu, ale i vůči sobě navzájem. Nemilosrdně vyloučí každého, kdo překročí nepsaná pravidla jejich společnosti. A právě to se stane patnáctileté dívce, kterou jednoho dne někdo brutálně zavraždí. Neznámý příchozí narazí za zvláštních okolností na stopu tohoto zločinu. Režisérovi Atillovi Janischovi se podařilo překročit hranice prostoru i času narace a vytvořit magickou atmosféru zvláštního světa, fungujícího podle neznámých pravidel. Jeho režijní rukopis nezapře inspiraci spisovatelem Franzem Kafkou, filmařem Davidem Lynchem či surrealistickými fotografiemi výtvarníka Wolsa. Snímek získal čtyři maďarské národní ceny (za nejlepší film, kameru, herce v hlavní a herečku ve vedlejší roli) a cenu maďarské filmové kritiky.