jaro.mir.mara
4 542 bodů •
4
Já se omlouvám všem, kteří ten film vstřebali v jeho plném rozsahu. Všem, pro které byl každý obraz, každý tón hudby a každá věta textu zasazena na své přesně určené místo filmu, kde měla svůj smysl a dotvářela kompletní a detailní smyslový požitek, kterým se dá vyjádřit smrt a umírání... Já jednoduše filmu z celé poloviny, hlavně co se týče vypravěčova monologu, nerozuměl. Byl jsem ztracen v mimosmyslových větách a hlubokých myšlenkách, které si za úmorné dvě hodiny, které jsem strávil v kinosále při Febiofestu s chřipkou a přítelkyní na krku, nenašly své místo v mozku, který pracoval na plné obrátky a nenachází ho ani teď... kdybych film viděl znovu, asi půjdu s hodnocením nahoru.. k tomu mě ale nikdo nedonutí a já tomuto, za můj krátký život nejméně stravitelnému filmu, musím dát kolik jsem dal. Snad mi ty 3/4 lidí, co vydrželi v kinosále až do konce spolu se mnou odpustí tak, jak mi ta 1/4 odpustila tím, že se zvedli a odešli...
Own Death
Vlastní smrt