Recenze filmu Volný pád

Komentáře a recenze 35

Chrustyn

44 055 bodů •27. 1. 2007

8

Hodně dobrý film s vynikajícím Douglasem. Je zajímavé ve filmu sledovat co se může stát komukoliv z nás, když nás jednoho dne všechno nas... . Škoda jen, že se v pozdějších fázích stává z hlavního hrdiny maniak a tudíž padá veškerá věrohodnost i zajímavost příběhu. Jeden z nejlepších Schumacherových filmů.

Pete69

33 045 bodů •15. 3. 2020

8

Klasická devadesátkovka to není, má to hlubší myšlenku a hlavní postava není jen vražedný stroj na zabíjení. Kontroverzní narušený muž se spackaným životem jde na narozeniny své dcery a cestou trestá všechny, kteří s mu postaví do cesty. Většinu jde o obranu a trestá záporáky, takže je vlastně sám tak trochu kladný hrdina. Moc pěkný film. Michael Douglas zahrál skvěle.

Sheldon

16 079 bodů •20. 10. 2015

9.5

"Už si nezavoláš, protože je to rozbitý!" Nervy na pochodu a Michael Douglas v ikonické roli kinematografie. K filmu byl jako režisér přizván Joel Schumacher, kterému se podařilo ze zajímavého scénáře natočit mistrovské dílo plné depresivní atmosféry. Za kamerou byl Andrzej Bartkowiak, který většinu snímku točil z ruky a musel často složitě komponovat záběry tak, aby zakamufloval, že producenti neměli dostatek peněz. Film měl rozpočet 25 milionů dolarů, ale většinu této částky spolkly honoráře a natáčení ve městě. Tohle je tu kultovní pecka.

lamps

15 334 bodů •27. 5. 2016

8

Schumacher stvořil hodně zvláštní film, u kterého je strašně důležité ztotožnit se s hlavním hrdinou a plně porozumnět jeho zoufalému jednání. A to je právě to jediné, co mě odradilo od plného hodnocení, protože já jsem se s Michaelem Douglasem, byť předvádí opět úžasný výkon, nedokázal po celou dobu tak úplně zžít a celkově pomalejší průběh mi nedovolil nahlédnout přímo pod pokličku, kde je ukryto poselství celého příběhu. Já si ale i tak vůbec nestěžuji, protože Volný pád je pořád výborné kriminální drama, kterému ta komornější Schumacherova režie nijak neškodí, ale naopak buduje velkou část tíživé a houstnoucí atmosféry. Navíc je tu ještě usměvavý sympaťák Robert Duvall, jenž společně se zarputilým Douglasem funguje jako dobře promazaný hnací motor, který dokáže scénář i v hlušších místech účinně nakopnout. Byť bylo od začátku jasné, kde takový volný pád musí skončit, Schumacher si i tak dokázal s divákem pohrát a připravit si ho na samotný závěr. A za to si uznání bezpochyby zaslouží.

filmfanouch6

12 654 bodů •27. 7. 2020

10

Joel Schumacher možná bude vždycky známý především jako režisér filmů Batman navždy a Batman a Robin (u kterých si pořád stojím za tím, že fungují jako povedené parodie, pokud divák přimhouří oko), byla by ale škoda neznat některé jeho ostatní snímky- A to nemyslím zrovna Českou spojku nebo Teror jako spíš třeba právě Volný pád. Schumacher se proslavil tím, že si většinou vybíral náměty, které v Hollywoodu kolovali nějakou tu dobu a nikdo se jich úplně nechtěl ujmout. Scénář Ebbea Roea Smitha je poté nejenom bravurním psychologickým thrillerem ale též bravurním kritickým rozhořčením nad životem ve velkoměstě a sem tam i konzumní majetností. Schumacher to správné napětí dokáže parádně vybudovat při úvodní scéně, při které bravurně ukáže jak protagonista reaguje na aktuální zácpu v dopravě a ukáže moment kdy D-Fensovi definitivně dojde trpělivost a vydá se na svou cestu. Tenhle film stojí a padá na totálně božím hereckém výkonu Michaela Douglase u kterého se vší úctou k takovému Gordonu Grekovi z Wall Street nebo Nicku Curranovi ze Základního instinktu budu považovat za životní výkon právě hlavní roli ve Velkém pádu. O Douglasovi v hlavní roli můžete mluvit v sebevětších superlativech, reálně ale neexistuje to pravé slovo, které by bravurnost jeho výkonu shrnulo. Fantastický? Výborný? Opravdu těžko říct. Stačí snad opravdu říct, že Douglas tohoto psychopata ke kterému si ale přesto divák snadno najde cestu hraje prostě opravdu mistrovsky. D-Fens není hrdina ani záporák. Nejvíce ho vystihuje slovo antihrdina. Začne sice opravdu chodit přes trosky a mrtvoly, zároveň se mu ale dá snadno uvěřit, že by jistou mez nepřekročil. Divák mu zároveň snadno fandí, protože si D-Fens víceméně žije splněný sen každého průměrného člověka. Tedy, že má pocit, že je nad zákonem a se vší špínou, kterou mu život předhazuje před očima se nyní chce vypořádat. Dojde tak na epizodky s korejským obchodníkem, mexickým gangem, zaměstnanci fast foodu nebo neonacistou. Ve spojitosti s jeho výbuchy vzteku je Douglasův antihrdina skutečně nevypočítatelný a i díky tomu z pohledu diváka funguje skutečně nadpozemské napětí. Celé sekvence u korejského obchodníka nebo fast foodu jsou povedenou ukázkou povedeně budovaného tempa a jsou ve finále jen rozjezdem opravdu psychický náročné podívané u které je vám sice jasné, že je hlavní antihrdina tak trochu magor, zároveň mu ale prostě fandíte, protože má jen jediný cíl a to znovu vidět svou dceru. I co se týče téhle motivace je příběh parádně budovaný a dokonce finální vyhrocení snadno dovede diváka k slzám. To se ale nedá slovy popsat, to se prostě musí při sledování filmu zažít. Skvělým protějškem je D-Fensovi poté postava Martina Predergasta v podání Roberta Duvalla. Ten je policistou těsně před důchodem a právě poslední den před důchodem ho chytne případ D-Fense. Policejní linka poté není o nic méně zábavnější a je občas velmi úsměvné, jak policisté D-Fensovo podivné chování komentují. Právě zde se poté ukazuje bravurní schopnost tohoto filmu, kdy dokáže chvílemi skutečně pobavit, zároveň ale nahnat mrazivou atmosféru a především donutit k diváka jistému zamyšlení. Nemusí se totiž zdát, ale Volný pád je možná dnes aktuálnější než kdy jindy. Pokud se už v roce 1993 dal kritizovat život ve velkoměstě, dnes by D-Fensovi pravděpodobně jeblo úplně. I proto stojí Volný pád za zhlédnutí a i když se na něm možná trochu podepsal zub času, svým moderním poselstvím a především skutečně bravurní filmařinou dokáže solidně fungovat i dnes. Joel Schumacher dle mně nebyl příkladem dokonalého režiséra (některé jeho snímky před Volným pádem nebo po něm to jasně dokazují), měl ale styl a ten má u Velkého pádu stěžejní úlohu. Volný pád možná není tak dokonalým filmem o vzpouře proti společnosti jako třeba Americká krása nebo Matrix a přesto je možná i mnohem v současné sociální rovině zásadnější. Celkově je sice těžké tak odlišné filmy porovnávat, bez pardonu se ale musí říct, že je Volný pád zásadním filmem, který sice jak již bylo zmíněno není úplně dokonalý, přesto ale vše vynahrazuje bravurními oběma protagonisty, parádní atmosférou, schopnosti člověka skutečně se bát, chvílemi pobavit a ve finále se i skutečně zamyslet a i s bravurním soundtrackem Jamese Newtona Howarda. Mám trochu pocit, že Volný pád přece jen trošku zastínil ještě o ždibec lepší thriller z roku 1993 jménem Uprchlík (který má i o ždibec lepší Howardův soundtrack) a je to možná trochu škoda. Schumacher navždy zůstane v paměti lidem spíše jako režisér Batmana s Valem Kilmerem a Batmana s Georgem Clooneyem, Volný pád ale možná patří mezi jeho nejvýraznější a nejlepší dílo, které donutí k tomu si dohnat i zbytek Schumacherovy tvorby. Ten člověk měl totiž opravdu styl a když mu do ruky přišel silný scénář, tak dokázal sehrát velké divadlo....

Danny F.

11 176 bodů •24. 1. 2018

6

Velice zajímavý a dobře ubíhající thriller.

hrumsrt

10 988 bodů •29. 1. 2024

8

Byla by nakonec škoda pamatovat si Schumachera jako režiséra dvou nejslabších Batman filmů, které hranou podobu maskovaného hrdiny uvrhly na 18 let do studny zapomnění.. Jelikož vlastně všechno dalšího, co jsem od něj viděl, ve mně něco zanechalo. Joel Schumacher by tak měl být připomínán za Telefonní budku, Čas zabíjet anebo právě Volný pád (osobně ještě dost můžu i 23, ale to není všeobecně tak populární odpověď). Možná jen další z těch Douglasových mastrštyků z devadesátek, ale tenhle je jiný.. Příběh Williama Fostera, který každý den poctivě chodí do práce, platí účty a konflikty řeší diplomacií. Až vše se změní jednoho dne, kdy v něm jen další dopravní zácpa probudí záchvat vzteku, aby uznal, že tohle byla poslední kapka.. Od téhle chvíle začne úplně jiná sranda, protože tím okamžikem už William konflikty začíná řešit rázně a nikdo se do něj nebude srát, bez ohledu jaká je cena.. Volný pád je hlas v každém z nás, který neslyšíme, anebo děláme, že není. Čímž snímek nejen dokáže uspokojit jako adrenalinová jízda, ale především jako nesmírná kritika moderní doby a systému v němž jsme skoro jako otroci.. William chce jen to, na co má právo. Lidi neslyší na pravidla, na vlídné slovo, ale na peníze a sílu, tohle pochopil i hlavní hrdina a náležitě si podle toho upraví svoje jednání.. Proto Volný pád křičí skrze každého z nás, třeba jen když jde William do McDonaldu na snídani, anebo proto aby si dal burger. Každý myslí jen na sebe a na svoji peněženku a vyeskalované jednání Williama je skoro až uspokojením toho, co někdy každý touží udělat.. I když už to William aka D-fense přehání pořád k němu má divák snadno pochopení a jen doufá, že ho někdo vyslyší a pochopí.. Volný pád mi celou dobu přišel až neskutečně ochlazující odraz nás všech, až to ale v závěru už trošku přestřelil a z Williama přece jen udělal padoucha, a nebýt toho, já bych tu pětku dal. Ale tímhle bohužel i říká, že veškerá anarchie proti systému se nevyplatí, bez ohledu na to jak moc účel světí prostředky.. D-fense se tak po právu řadí mezi nejslavnější Douglasovy postavy a hrdě tak doplňuje Nicholase Van Ortona, Nicka Currana, či Stevena Taylora, z nichž má nakonec asi nejlepší prokreslení a divákovi půjde motivací naproti.. Jsem celkem překvapený, jak zapadnutě Volný pád dnes vyznívá, když jde o naprosto poctivou akční honičku s zajímavým přesahem, kterých tu zase tolik nemáme.. 80%

JosefTomas

9 986 bodů •4. 7. 2018

9

Těžko uvěřit, že to má na svědomí člověk, co doslova na čas zabil filmového Batmana. Schumacher dostává z Douglase takové maximum, že je jeho naprosto nervy vyšinutý Will k soucitu hodný. K tomu navíc naprosto brilantně vyhrocené situace, které se pravidelně a příhodně zvětšují. Za mě paráda.

Wally007

9 625 bodů •30. 8. 2014

10

Jsou filmy, které vidíte po nějakém čase...po roce, deseti či více letech a říkáte si 'Sakra, to je blbost. Jak jsem z toho mohl být nadšený!?' A pak jsou tu filmy jako tento...i po letech neskutečný nářez a snad ještě lepší než tenkrát... Tohle je klasika!