Film Dybuk byl pro jeho režiséra, Michała Waszyńského, jakýmsi návratem k židovským tradicím a legendám jeho dětství. Děj tragického příběhu o lásce a smrti židovského Romea a Julie je založen na prastarých chasidských a kabalistických představách a rituálech. Byl určen pro převážně židovské publikum a proto také zcela namluven v jazyce jidiš. Filmové zpracování klasického jidiš (v originále Tsvishn Tsvey Veltn, po přepracování autorem existuje i ruská verze) dramatu S. Anského o posedlosti dívky dybukkem (v jidiš dibukem) – zlým duchem. Vychází z lidových představ východoevropských Židů, jejichž zvyky se Ansky zabýval i jako etnograf. Pro zvýraznění autenticity se film natáčel i v židovském ghettu v Kazimierzi (dnes součást Krakova), byl obsazen hvězdami jidiš divadla a zpívá zde i špičkový kantor G. Sirota. (3Kino)