Recenze filmu Pátá pečeť

Komentáře a recenze 3

Pete69

33 347 bodů •10. 9. 2021

8

Velmi zajímavý minimalistický příběh. Dlouhý filosofický úvod a dialogy, realistický závěr. Film zabývající se lidskou povahou - rozdělení na vládce a otroky. První jen slovně, vše vyvrcholí krutou realitou. Vše se odehrává v Maďarsku za druhé světové války.. téma muselo být velmi diskutované.. Opravdu pěkné, jen jsem měl problém stíhat titulky ve slovenštině.. při kadenci Maďarů, je to občas problém :)

lamps

15 353 bodů •21. 11. 2016

9

Film, který plně doceníte až s delším časovým odstupem, kdy se vám v hlavě rozloží a významově uspořádá. Hodnotná psychologická analýza jedné z nejprostších a zároveň nejdůležitějších otázek v historii lidstva, kterou Fábri nejprve rozvíjí na dialogové úrovni, apelujíce přitom na diváka, aby si vytvořil své vlastní morální východisko, a následně vrhá charaktery do situace, která si vyžaduje přijmout jedno z nevyhnutelných východisek za své. Opravdu výborné dialogy a herci, na druhou stranu občas WTF zumělečtění a trochu zbytečný odklon od naturalismu a vynechání zajímavé postavy fotografa ve finální fázi příběhu. Celkově ale určitě jeden z nejintenzivnějších a nejpodnětnějších maďarských snímků své doby...

junxi91

6 913 bodů •28. 4. 2022

8

Fašistické Maďarsko v roce 1944. V době děje tohoto filmu nebyl u moci starý respektovaný admirál Miklós Horthy. K moci byli Němci dosazeni fašisté, nazývající se Šípové kříže v čele se Szálasim. Poslední rok války byl nejen v Maďarsku dost tvrdý. V těchto těžkých časech se sejde v hospodě parta čtyř chlapů, kteří probírají běžné záležitosti. Například rozebírají kus telecího masa a jak ho nejlépe uvařit. A není to náhodou lidská hruď? Do krčmy najednou zavítá umělecký fotograf, válečný veterán a začne vést existenciální řeči o tom, že na umění máme každý jiný vkus a bylo by to hrozné, kdybychom přemýšleli všichni stejně. Jeden z nich pak začne mluvit o absurditě války, že jeden šílenec posílá ostatní na smrt a tisíce lidí umírají. Toho se chytne fotograf a začne mluvit o hypotetické situaci, kdy by mu někdo tvrdil, že válka je správná a pokud nesouhlasí, tak je hlupák. Rozhovor tedy začne být celkem nebezpečný pro všechny zúčastněné. Debatu přeruší akorát dva příslušníci Šípových křížů, kteří si dají trochu pálenky a odejdou. Následně poví jeden z nich příběh o jistém Ďuďovi, kterého týrá, mučí, trýzní a okrádá jiný týpek, který nad ním má neomezenou moc, jako nad otrokem. Mluví se o znásilňování mladých dívek, chlapců, odžezávání jazyka, uší a vypichování očí. Prostě krása. Tento příběh jim všem zůstává v hlavě, přemýšlí nad tím, zda by byli raději Ďuďou nebo tím druhým. Pan fotograf má jasno – raději bude Ďuďou, protože tak aspoň nebude nikomu způsobovat utrpení a nebude za nic zodpovědný. Nebo tak nějak jsem to pochopil. Další den opět sedí naše čtveřice v hospodě, když v tom dovnitř vtrhne více příslušníků Šípových křížů a bez pardonu, s jednou rozbitou hubou je všechny zatkne. Jsou předvoláni na výslech, který vede mladý sympatický blonďák, prý dokonce filozof, ale způsoby má typicky fašistické. Manželku jednoho z nich nazve kurvou a ten se neudrží a vystartuje po něm, načež dostane pěknou nakládačku. Nakládačku dostanou všichni a hrozí jim poprava. A proč to všechno? Asi za ty jejich řeči o válce. Ale mají možnost se zachránit. Velitel stanice jim dá skvělou možnost, jak se osvobodit, stačí dát dvě facky zavěšenému, spoutanému a zmlácenému komunistovi, který odpálil muniční sklad. Ne každý z nich to však, zvládne a nakonec se stejně bude popravovat. Jen jeden se k zoufalým dvěma fackám odhodlá a s rukama od těla nejistou a houpavou chůzí opustí stanici. Film má dost těžkou a depresivní atmosféru, často nesrozumitelnou uměleckou kompozici, děj je narušován různými sny a představami jednotlivých postav a ty slovenské titulky tomu taky moc nepomohly. V obrazu převažují tmavé barvy, rok vzniku filmu taky dělá své. Chápu, že si s sebou nese jisté poselství a částečně jsem ho zachytil, ale na opětovné zhlédnutí do prostě není.