Smazaný uživatel
0 bodů •
8
Jediný barevný (a zatím jediný širokoúhlý, co jsem viděl - ani nevím, jestli existují další) Ophuls byl velká otázka, protože komponování do akademického formátu a hra světel a stínů ho pro mě definovaly především. A jde samozřejmě o jedinečný zážitek. Výrazné barvy první jakosti, širokoúhlé, že David Lean by řekl: "Hele, Maxi, brzdi." V Ophulsovi se režijně opět střetává síla klasické kinematografie a maximální nápaditosti v jejím rámci. Dějově je film naopak opět podvratný. Pasivní hrdinka odevzdaná do rukou cirkusáků se stává objektem, hračkou a někým, kdo se vzdal vnitřku, čímž vzniká mnohdy perverzní útok na diváka, který se nemůže neztotožňovat se senzacechtivými návštěvníky okolo manéže. Tohle Ophulsovo odcizování postav skrze roztříštěné retrospektivy a vypravěčské pohrdání dělá Lolu dost odvážným filmem. 4 a 1/2