liborek_
7 283 bodů •
6
Le Pornographe jest filmem velmi zajímavým, aktuálním...sexuélně odvážným i cudně odtažitým (obé dohromady, ač se to navzájem vylučuje - v tom je jedna z rozporností, jejichž výčet záhy bude pokračovat). Ústřední postavou je stárnoucí režisér pornofilmů Jacques, který se po dlouholeté odmlce vrací k řemeslu (důvody jsou nepodstatné, ačkoli zcela zřejmé - nedostatek peněz). Vrací se však člověk staré školy, který byl v sedmdesátých letech zvyklý šokovat, ale i přes naprostou otevřenost svých filmů též vytvářet estetikou a uměním prosycená díla, která nebyla jenom obyčejnou pornografíí či čirou obscenitou. Doba se však změnila a Jacques jí nerozumí. Klíčovou shledávám scénu, v níž se natáčí závěr jeho posledního filmu - šestnáctiletá dívka svádí na gauči šoféra. Jacques udílí pokyny kameramanům, sděluje svou představu hercům. Po boku má však asistenta režie, který je představitelem nové doby... Jacques zavrhne jeho nápad doprovázet scénu kýčovitou hudbou, chce vidět normální milování. Vše se začíná v jeho režii - v kolika "normálních" pornofilmech uslyšíte dívku něžně pronášet "je t'aime" ? Pak to však pro asistenta režie začne být nuda "Nebudeš jim říkat, co mají dělat?" zeptá se Jacquesa. "Ne, všechno jsem jim už řekl...," odpoví. Asistent se nadechne: "Na tohle jsi už příliš starý! - Hlasitěji, Jenny! Neslyším tě. Jsi jako bez života..." Ujímá se režie, nařizuje kameramanovi točit detailní záběry genitálií apod - vzniká fake. Nakonec se rozezní i ona hudba... Po skončení natáčení Jacques zůstává dlouhou dobu nehnutě sedět na židli.... Jacques přestává být režisérem, spíše se mění v přemýšlivého zralého muže, který se ohlíží za svým životem a bilancuje. Lituje vztahu se svým synem, který ho kvuli práci opustil; znovu se s ním však setkává. Celým filmem se line zvláštní pocit smutku. To není nostalgie, ale regulérní smutek. Škoda jen té nejisté kolísavosti - příběh se rozrůstá o revoluční nálady režisérova syna a jeho kumpánů, problémy v manželství, plány o vybudování nového domu... Dějové přechody jsou nejednoznačné a některé epizody zbytečné. Chybí mi tam větší přesah do reflexe moderní společnosti, která jistě s povrchním chápáním sexu souvisí. Samotný závěr je potom nejednoznačný, nedořešený... Film je to jistě zajímavý, ale mohl by být ještě zajímavější. Jean-Pierre Léaud v roli Jacquesa je však vynikající! (3 a 1/2 *)