Někdy se zdá, že herec či herečka má pro určitou úlohu až přehnaně vysokou kvalifikaci. I ti nejslavnější lidé z oboru si často rádi odskočí k takřka komiksovému padoušství, kdy jejich zloduši vedou excentrické řeči o dominanci, podrobování či vsazení svých nemesis do věčných okovů. Někdy je k účasti na těchto projektech vedou silné osobní motivace, jindy peníze, důvěra ve scénář nebo i jejich umělecká vize, která daný film přímo utváří. V následujících případech se skvělí a renomovaní herci chopili záporáků v dílech, která u mainstreamového publika a kritiky pohořela. Často hlavně díky nim však posléze načichla kultovním odérem a přestřelené nebo prostě neobvyklé herecké výkony jsou tím, co si na nich můžeme zaručeně užívat.
Články 4
Osmdesátá léta překypovala bizarními filmy, které v době uvedení propadly a vzkříšení nalezly v kultovních záhybech populární kultury. Jedním z nejtypičtějších kultů je celovečerní adaptace mediální franšízy Vládci vesmíru (Masters of the Universe) od Mattela, v níž si roku 1987 zahráli Dolph Lundgren a Frank Langella. Nákladný projekt odešel s kritickým i kasovním výpraskem a švédský bijec, pro něhož šlo o první hollywoodskou hlavní roli, film později označil za svůj nejméně oblíbený. Série kolem hrdiny He-Mana sice pokračuje ve formě hraček, komiksů či animovaných seriálů, ale celovečerní hraný reboot se pokouší dostat před kamery už takřka čtyři dekády. Nyní k němu má blízko Amazon, který se uchází o práva a láká režiséra Travise Knighta (Kubo a kouzelný meč, Bumblebee).
Pětašedesátiletý herec švédského původu Dolph Lundgren před časem oznámil, že již osm let bojuje s rakovinou. Lékaři mu přitom dávali maximálně dva tři roky života. Nakonec s ním dokonce přestali komunikovat, protože ho považovali za ztracený případ. V posledním rozhovoru v pořadu In Depth with Graham Bensinger však Lundgren přišel s doplňující informací, která na jeho případ vrhá trochu jiné světlo.
Po roce 1989 se k nám začala hrnout západní animovaná televizní a filmová tvorba, která dostávala prostor nejen v kinech a v České televizi, ale i na nově vznikajících soukromých televizních stanicích, kterých postupně přibývalo a jejichž program byl velmi bohatý.