Havárie v atomové elektrárně nedaleko Frankfurtu vyvolá v místních obyvatelích paniku. Nad elektrárnou se utvoří obrovský radioaktivní mrak, který se řítí na město Schlitz. Všichni obyvatelé bezprostředního okolí elektrárny jsou okamžitě ozářeni a 38,000 lidí během krátké doby umírá. Ti šťastní, kteří bydlí trochu dále, se snaží před radioaktivitou uniknout. Mezi jinými se o útěk pokouší i šestnáctiletá Hannah a její přítel Elmar. Elmarovi se podaří uniknout v poslední chvíli, ale Hannah se zdrží a je kontaminována. Jejich hluboká láska je však i nadále drží pohromadě: Almar umístí Hannah do sanatoria, líbají se, objímají, milují…Almar brzy zjišťuje, že je taky kontaminován. Ačkoliv se jejich situace zdá být beznadějná, jejich láska jim pomáhá překonat všechna úskalí. Možná, že nebudou žít navždy, ale budou bojovat za každý kousíček naděje a štěstí – a nakonec zjistí, že krátký život naplněný opravdovou láskou, může znamenat hodně…
První hodina, možná ještě sedmdesát minut, je docela povedená, ale pak to začne nudit. I když je příběh pro diváka přístupnější než třeba taková Vlákna, jejich kvalit rozhodně nedosahuje.
Lekce podprůměrně natočená německá blbost vhodná jako pozadí k umývání nádobí. Nuda jako Brno, jen ta nehoda sraženého kluka autem byla nečekaná :-) a dobře natočená, ale to je tak vše. 19%