liborek_
7 283 bodů •
8
Narozdíl od čistě komediálního filmu Honem! Honem! se tentokrát Josef Fares, ve Švédsku žijící libanonský emigrant, pustil do vážného dramatu, v němž naplno zužitkoval traumatizující vzpomínky na válkou zmítající se vlast. Film je dojemným příběhem chlapce Zoza, který se se svou rodinou připravuje na odlet z bombardovaného Bejrutu do mnohem klidnějšího a bezpečnějšího Švédska, kde už na ně netrpělivě čekají babička s dědečkem. Všechno ale rázem změní jediná vteřina, která uvrhne Zoza do rozhodně nezáviděníhodné situace. Odletí do Švédska sám, ale trauma válečného Libanonu jej stále provází.. Ba co víc! V nové zemi je vystaven krutosti a hlouposti svých nových spolužáků, kteří stěží potlačují averzi k nevítanému přistěhovalci. Svou roli sehraje i Zozova povaha. Není schopný čelit útokům šikany a podléhá chamtivosti svých vrstevníků, kteří jej pak prachsprostě zrazují. Zkrátka Zozo se nemůže cítit dobře a zápasí s osudem.. ___ Film je krásně natočený, Faresův kameraman si opravdu vyhrál. Někdy i za cenu, že balancuje na hraně - záběry bejrutských výbuchů jsou někdy až příliš efektní... Fares občas příběh odlehčuje. Jsou místa, kde se člověk prostě musí smát na celé kolo. A snad je to tak dobře, protože dobře modeluje realitu, která není nikdy vyplněná pouze trápením a smutkem. Horší by bylo, kdyby se říkaly vtipy na naprosto nevhodných místech apod. To se tady určitě neděje. Většina snímku je však dojemný a velmi trýznivý příběh, který jednoznačně vyznívá ve prospěch protiválečných a humanistických ideálů___ Zozo v průběhu filmu zažívá mnoho útrap a režisér pěkně do příběhu komponuje snové a symbolistické vsuvky, které jsou sice někdy příliš okázalé, ale většina má svůj smysl a především projekce libanonské války do prostředí švédské školy před rozhodujícím střetnutím Zoza s šikanující skupinkou má silný význam. Hluchých míst jsem příliš nenašel. Vlastně žádné... Výborný je charismatický představitel Zoza, skvělý je Zozův dědeček :-) Dobrá volba! Jsem zvědavý, s čím Fares přijde příště.