Nizhniaya Kaledonia

Vorsin marní čas v milostných avantýrách. Jeho rozevlátost souzní s úvahou o větru, našeptávajícím jakési příběhy. Rodí se z ničeho a zanikají jako lidské příběhy, jejichž význam a smysl se časem vytrácí. Je lepší je nevnímat, nebo usměrňovat? … Do břehu nad mohutnou řekou mladík ze stepní vsi umanutě zapichuje tabule s exotickým názvem Dolní Kaledonie… Vorsina na výpravu k řece vylákala jeho sestra Olga, zanícená ichtyoložka. Peripetie vědecké exkurze prolínají bizarní příhody stepních dobrodruhů, vize krvavých bitev a pohanských obřadů dávných kočovníků. Přežívá jejich bezuzdná živelnost v současnících? Vorsin, deptaný a milovaný Olgou, se unáší romantickými zážitky a bezděčně, tváří v tvář nespoutané přírodě, přemítá o smyslu vlastní existence. Snaží se pochopit míru sounáležitosti se světem, který ho pohltil a který místní snílek překřtil na pomyslnou Dolní Kaledonii. [44. MFFKV 2009]