V Západním Yorkshiru se ztratilo další dítě; jedno z mnoha za posledních deset let. Policie najde obětního beránka v Michaelovi (Daniel Mays), muži, který si již odpykává doživotní trest za smrt jiné dívky. Michaelova matka (Beatrice Kelley) poprosí neúspěšného právníka Johna Piggotta (Mark Addy), aby zkontroloval syny rozsudek, a on najde nesrovnalosti v současných i minulých případech. Mezitím pátrá Maurice Jobson (David Morrissey), jeden z členů zkorumpované skupiny policistů, po ztraceném dívce. Když se mu nepodaří nikoho najít ani po zapojení média a je už unavený z neustálých podvodů, rozhodne se spolehnout na Piggotta. Dostane však výstrahu, že pokud bude příliš měkký, tak na to doplatí. V zamotané situaci je stále nejistější, že se v někom najde dostatečná morální síla, aby se intrikám otevřeně postavil.
Opět jiné než předchozí snímky a opět zajímavé a napínavé. Spojit všechny díly dohromady, prostříhat, hodit to na stůl Fincherovi a máme tu thriller jako řemen.
Závěr přinesl dvě zásadní sdělení, dílo se podařilo až do konce a scénáristé se hodně inspirovali Volavkou. Skládáním příběhu, rozdělením na části, způsobem vyprávění a i proměnou tempa a vyzněním jednotlivých dílů. Tucker se většinou pohybuje na pomezí emocionálních dramat a romantiky a na 3. dílu je to vidět. Vlastně se zde vše uzavírá ve velmi melancholickém duchu a i ten Yorkshireský pochcaný popelník dostává lyrické rozměry. Skvělý tvůrčí tým drží vysoký standard, vyvrcholení nezklame, ale televiznost je tu asi nejzřejmější. Každopádně různorodost režisérů, herecký manšaft a kvalitní scénář dali dohomady vybornou temně-kriminální sérii, od které by se mohli ostatní učit. Rok 83 je rokem, kdy svědomí zvítězilo a my se konečně dozvíme, jak to dopadlo s malými holčičkami a kdo je onen pověstný vlk... 75%