Na dveře klepe nový rok a městečko Terminus se pomalu začíná utápět v chaosu, zmatku a anarchii. Všechny možné komunikační kanály se hroutí a z obrazovek televizí, monitorů počítačů a displejů mobilních telefonů začínají proudit do světa podivné obrazy a zvuky. A společně s nezvyklým signálem se všech obyvatel Terminu začíná chápat děsivý amok přerůstající v nelidské vražedné běsnění. Mladá žena Maya původně ničemu kolem nevěnovala pozornost, ale když si uvědomí, že má v zádech dav maniaků včetně vlastního manžela, začíná chápat, že musí něco udělat. A stejně tak její zachránce Ben. Jenže otázka zní, jak v této situaci postupovat. Jistě, nejlepší by bylo zničit zdroj signálu, ale to se mnohem snáze řekne, než udělá. A buďte si jistí, že režiséři David Bruckner, Dan Bush a Jacob Gentry, kteří natočili tento pozoruhodný sci-fi horor společně jako kooperační experiment a rozdělili jej do tří navazujících, přesto zcela odlišných částí, to svým hrdinům rozhodně neusnadní. Paranoia se začíná plížit ulicemi a smrt je na dosah ruky.
Neuvěřitelně zpackaná věc....vážně tápu, zda je to schválně natočeno tak amatérsky nebo ...a to je horší...tvůrci film opravdu natočili jak nejlépe uměli a pak je to tragédie, že něco takového může vzniknout a že se na něco takového dají peníze. Hnus, hnus a ještě jednou hnus.
Vlastně si nejsem jistý, co si o tom mám myslet. Napřed mě nadchl úvodní chaos, ve kterém „jsme stejně zmateni jako hlavní hrdinka“. Pak jsem se bavil absurdním humorem, který se sice objevil z ničeho nic a převzal kontrolu nad scénou, ale naštěstí fungoval. To, že mě štval určitý postup postav je věc vedlejší (někdo se tou „zkaženou“ ovcí na narozeninovém večírku bude bavit, mně lezla na nervy od začátku do konce). Ale ten finiš, ten jsem nepobral, což se mi moc nestává. Natolik jsem se ztratil v kličkách halucinací a představ samotných postav, že jsem si nakonec nebyl jistý tím, kdo mi vlastně co vyprávěl a kdo koho oblafnul. Škoda, jinak jsem se slušně bavil…