Smazaný uživatel
0 bodů •
8
Maddinovy filmy se často, po vzoru oper, vyplatí sledovat se sepsaným dějem po ruce. Děj totiž existuje, ale je extrémně těžko usledovatelný, protože jednak důslednou aplikací a variací předklasických principů vzniká hodně svérázný přístup k dávkování informací, a jednak se člověk radši kochá v obrazech, než aby se to aktivně pokoušel rozklíčovat. Což neberu jako výtku, naopak. Doufám, že se časem vycvičím natolik, abych je dokázal plně vnímat i dějově, ale vlastně se bez toho celkem obejdu.